Sama na Samosu IX: Hrad Lykourgos Logothetis

Co nás v dnešním povídání čeká? Z vrcholku kostela Panagia Spiliani sjedeme dolů až úplně k moři.

  1. Z nádherné kapličky v jeskyni povede naše cesta do města Pythagorion k hradu Lycourgos Logothetes.
  2. Obdivovat budeme hřbitov zářící bílou barvou a modrotyrkysovým mořem.
  3. Kostel s překrásnými vyřezávanými dřevěnými židlemi a zlatě zdobeným obrovským lustrem nás nadchne.
  4. Od kostelíka projdeme úzkou uličkou až dolů do přístavu a dáme si zmrzku.
  5. Na závěr se vykoupeme na pláži oceněné modrou vlajkou kousek od hradu.

Hrad Lykourgos Logothetis

1.Naše červené autíčko necháváme na velkém parkovišti u hradu Castle of Lykourgos Logothetis, který byl vybudován v 19. století na ochranu proti Turkům. Je pár kroků od centra a navíc se zde neplatí parkovné.

Na parkovišti poblíž hradu / Foto: Adéla Kubešová

 

Parkoviště je u hradu / Foto: Adéla Kubešová

 

Zde už je na dohled hrad Lykourgos Logothetis, který stojí na zbytcích antických staveb. Tedy spíše jeho pozůstatky.

Cesta k hradu Lykourgos Logothetis / Foto: Adéla Kubešová

 

Označení hradu Lykourgos Logothetis / Foto: Adéla Kubešová

 

Hrad Lykourgos Logothetis / Foto: Adéla Kubešová

 

I tak je pěknou dominantou na pobřeží, a s Egejským mořem v zádech, je to pěkné pokoukáníčko.

Hrad Lykourgos Logothetis / Foto: Adéla Kubešová

 

Hrad Lykourgos Logothetis / Foto: Adéla Kubešová

Hřbitov u kostela Nanebevzetí krista

2.Hned vedle trosek hradu se nachází hřbitov patřící ke kostelu Nanebevzetí Krista z roku 1824.

Hřbitov u kostela Nanebevzetí Krista / Foto: Adéla Kubešová

Kostel Nanebevzetí Krista

Kostel Nanebevzetí Krista / Foto: Adéla Kubešová

 

Je neděle 15. 9. 2019. Uvnitř kostela Nanebevzetí Krista, který byl vystaven po dobytí Turků, potkáváme smutnou starou řeckou ženu oděnou v černé barvě.

Což bylo v prudkém kontrastu se zářící honosností celého kostela. Třeba tento zlatý lustr mi vyrazil dech.

Interiér kostela Nanebevzetí Krista / Foto: Adéla Kubešová

 

Interiér kostela Nanebevzetí Krista / Foto: Adéla Kubešová

 

Interiér kostela Nanebevzetí Krista / Foto: Adéla Kubešová

 

Interiér kostela Nanebevzetí Krista / Foto: Adéla Kubešová

 

Před kostelem je udržovaný památník.

 

4.A neujdeme ani pár metrů a už je tu další, tentokrát bílý, kostel.

 

Jdeme silničkou dolů k přístavu. Cestou se kocháme nádhernými květinami a starými domy v úzkých uličkách.

 

Starý řecký dům v Pythagorionu / Foto: Adéla Kubešová

 

U přístavu Pythagorion / Foto: Adéla Kubešová

 

Přístav Pythagorion / Foto: Adéla Kubešová

 

Osvěžíme se italským gelatem. 🙂

Zmrzka na hlavní pěší třídě v Pythagorionu / Foto: Adéla Kubešová

 

Projdeme obchůdky s rozličnými suvenýry, oblečením, šperky, taškami, klobouky….

Obchody v Pythagoreionu / Foto: Adéla Kubešová

 

Obchody v Pythagoreionu / Foto: Adéla Kubešová

 

Cyklistka v Pythagoreionu / Foto: Adéla Kubešová

 

Obchody v Pythagoreionu / Foto: Adéla Kubešová

 

Jedna z mnoha kaváren v Pythagoreionu / Foto: Adéla Kubešová

 

Modrobílé domky v v Pythagoreionu / Foto: Adéla Kubešová

 

Modrobílé domky v v Pythagoreionu / Foto: Adéla Kubešová

 

Ukazatele kousek od parkoviště v Pythagoreionu / Foto: Adéla Kubešová

 

Koupání na městské pláži

5.Na závěr se vykoupeme na městské pláži u hotelu Doryssa Seaside Resort kousek od parkoviště, kde parkujeme a také od hradu. Pláž je pěkná s pozvolným vstupem do moře. Pláž je písečná s malými oblázky cca 1 km od centra města. Po krátkém oblázkovém úseku je ryze písčité dno.

 

Výhled na hrad z městské pláže u hotelu Doryssa Seaside Resort / Foto: Adéla Kubešová

 

Městská pláž u hotelu Doryssa Seaside Resort / Foto: Adéla Kubešová

 

Městská pláž u hotelu Doryssa Seaside Resort / Foto: Adéla Kubešová

 

Je lemovaná pásmem stinných stromů.

Městská pláž u hotelu Doryssa Seaside Resort / Foto: Adéla Kubešová

 

Městská pláž u hotelu Doryssa Seaside Resort / Foto: Adéla Kubešová

 

Městská pláž u hotelu Doryssa Seaside Resort / Foto: Adéla Kubešová

 

My jsme se spokojili s ručníkem hozeným na krásné pěstěné trávě. Set dvou lehátek a jednoho slunečníku tu vyšel na 10 Euro.

Městská pláž u hotelu Doryssa Seaside Resort / Foto: Adéla Kubešová

 

Příště v posledním článku z řeckého ostrova Samos posedíme ve stínu rozlehlého platanu na náměstíčku typické řecké vesnice s poetickým jménem Koumeika. 🙂

P. S. Líbilo se vám mé vyprávění?

Za mou práci mě můžete odměnit laikováním a sdílením tohoto článku.

Vás to nic nestojí a mě to udělá radost.:)

Díky, Adél♥ 

P. S. S. Soutěžím s Mall.cz.

Sama na Samosu VIII: Klášter a jeskyně Panagia Spiliani

Klášter Panagia Spiliani (panagia = panenka, spiliani = skalní) neboli klášter jeskyně Panny Marie (založený roku 1586) jsme od Eupalinova tunelu měli kousek (autem pár minut).

S tím by asi nesouhlasili zpocení turisté, které jsme míjeli pod klášterem. 😀

Panorama od kláštera Panagia Spiliani / Foto: Adéla Kubešová

 

Panorama od kláštera Panagia Spiliani / Foto: Adéla Kubešová

 

Fotku níže jsem pořídila od hotelu Dorysa Seaside Resort, o kterém jsem psala v minulém článku.

Mezi cypřiši na úpatí hory vykukuje klášter Panagia Spiliani.

Klášter Panagia Spiliani / Foto: Adéla Kubešová

 

Nám stačilo vybrat pár serpentin do kopce a ocitli jsme se ve výšce 125 metrů nad městem.

Poslední serpentina ke klášteru Panagia Spiliani / Foto: Adéla Kubešová

 

Pythagorion jsme tak měli jako na dlani a přes moře jsme dohlédli až k tureckému pobřeží.

Hrad / Foto: Adéla Kubešová

 

Hrad / Foto: Adéla Kubešová

 

Hrad / Foto: Adéla Kubešová

 

Připadala jsem si jak v mé oblíbené písni Až na vrcholky hor, kterou zpívá Věra Martinová.

Až na vrcholky hor, kde slyšíš vítr hrát,
do kraje skalních měst 
i hnízd i hvězd a zatoulaných stád,
až na vrcholky hor jsme vyšli ty a já, a já,
a všechno tak dávno, tak dávno, tak dávno se zdá.

Až na vrcholky hor, kde slyšíš vítr hrát,
nad čáru oblaků až tam, kde sníh se bojí tát,
až na vrcholky hor už vyjdu jenom já, jen já
a všechno tak dávno, tak dávno, hrozně dávno se zdá.

Zde je dráha jediného letiště na ostrově Samos, na kterém jsme přistáli i my.

Letiště Samos Aristarchos Airport v Pythagorio / Foto: Adéla Kubešová

 

[mwvideo url=https://youtu.be/qPRD2mV4QQE is_saved=1][/mwvideo]

 

Klášter Panagia Spiliani / Foto: Adéla Kubešová

 

Brána Klášter Panagia Spiliani / Foto: Adéla Kubešová

 

Zvon – Kostel Panagia Spiliani / Foto: Adéla Kubešová

 

Kostel Panagia Spiliani / Foto: Adéla Kubešová

 

Typická řecká váza v modrém provedení mi učarovala. 🙂

Váza / Foto: Adéla Kubešová

 

Zvonička u Panagia Spiliani / Foto: Adéla Kubešová

 

Raritou je, že klášter vystupuje z posvátné jeskyně, kde měl údajně Pythagoras vyučovat své žáky. Na fotce níže, když se pozorně zadíváte, můžete vidět vchod do jeskyně. 🙂

Vchod do jeskyně s kapličkou / Foto: Adéla Kubešová

 

Uvádí se, že od vchodu vede 95 schodů do chladné jeskyně. Já jsem je nepočítala, byla jsem okouzlena atmosférou velké, tiché jeskyně končící malinkým kostelem s náboženskými ikonami.

Jeskyně / Foto: Adéla Kubešová

 

Při sestupu do jeskyně jsme si museli dávat pozor, abychom se nebouchli hlavou o strop. Byl tu příjemný chládek a klid. 🙂 Líba opatrně našlapuje na první schod. Před ní jde Lubo, náš řidič a velitel dnešní výpravy.

Jeskyně / Foto: Adéla Kubešová

 

Zde jsem využila možnosti zapálit svíčku a přát si. Mé hlavní přání bylo, aby mi vyšla nová práce a líbilo se mi tam. 🙂 Ta má je jediná nad pěti ostatními svíčkami.

Jeskyně / Foto: Adéla Kubešová

 

I Líba si zapálila svíčku. Na fotce zrovna v peněžence loví drobné mince, aby přispěla na údržbu kapličky.

Jeskyně – Líba / Foto: Adéla Kubešová

 

Jeskyně / Foto: Adéla Kubešová

 

Kaplička v jeskyni / Foto: Adéla Kubešová

 

Kaplička v jeskyni / Foto: Adéla Kubešová

 

Kaplička v jeskyni / Foto: Adéla Kubešová

 

Co nás čeká příště? Začíst se můžete ZDE.

  1. Z nádherné kapličky v jeskyni vede naše cesta úplně dolů do města Pythagorio k hradu Lycourgos Logothetes.
  2. Hřbitov zářící bílou barvou.
  3. Kostel s překrásnými vyřezávanými dřevěnými židlemi a zlatě zdobeným obrovským lustrem.
  4. Od kostelíka projdeme úzkou uličkou až dolů do přístavu.
  5. Na závěr se vykoupeme na pláži kousek od hradu.

P. S. Líbilo se vám mé vyprávění?

Za mou práci mě můžete odměnit laikováním a sdílením tohoto článku.

Vás to nic nestojí a mě to udělá radost.:)

Díky, Adél♥ 

P. S. S. Soutěžím s Mall.cz.

Sama na Samosu VII: Eupalinův tunel

Eupalinův nebo Efpalinův tunel (Eupalinian tunnel) na úpatí hory Spilianis jsme dnes stihli! Začnu ale popořadě.

Koumeika na skok

Krásnou vesničkou Koumeikou, kam jsme omylem sjeli z hlavní silnice, jsme prosvištěli rychlostí blesku. 🙂 Lubovi se tam tak zalíbilo, že se tam chce vrátit a vypít si pravou řeckou kávu pod rozložitým platanem na náměstí.

Líbě a mně zase učaroval kostelík v typické modrobílé kombinaci, ale musíte vydržet na fotky kostela a zážitky z kavárničky Utopia až na zpáteční cestu.

Ancient town

Z Marathokamposu jsme dorazili za víc jak hodinu do letoviska Pythagorion ležícího na jihovýchodním pobřeží ostrova Samos. Moc se mi líbil přístav a křivolaké úzké uličky.

Cestou jsme obdivovali majestátní cypřiše a olivovníky se zelenými olivami, které se koncem září budou sklízet.

Cypřiše na Samosu/ Foto: Adéla Kubešová

 

Olivovníky na Samosu/ Foto: Adéla Kubešová

Pythagorion

Jeho exkluzivní poloha, spojující Řecko s východem a Afrikou, město pasovala do role významného obchodního, finančního a intelektuálního centra. Ve středověku bylo dokonce hlavním městem celého ostrova Samos.

Palmy v Pythagorionu / Foto: Adéla Kubešová

 

Obhlídli jsme po příjezdu do města Pythagorionu polorozbořené antické zdi, které ho chránily před nepřáteli.

Pythagorion – hlavní silnice / Foto: Adéla Kubešová

 

Pythagorion / Foto: Adéla Kubešová

 

Pythagorion – trosky byzantských hradeb / Foto: Adéla Kubešová

Doryssa Seaside Resort

Zde jsme stavěli, protože jsme se chtěli podívat na miniaturní vesničku (něco jako je v Legolandu), doporučovanou v průvodci. Měla být v areálu hotelu Doryssa Bay, našli jsme jen hotel Doryssa Seaside Resort.

Pythagorion – Hotel Doryssa Seaside Resort / Foto: Adéla Kubešová

 

Ptala jsem se anglicky delegátek z CK Thomas Cook, které zrovna nasměrovali své klienty do hotelových pokojů.

Pythagorion – Hotel Doryssa Seaside Resort / Foto: Adéla Kubešová

 

Shodou okolností to bylo právě 14 dní před vyhlášeným bankrotem tohoto gigantu cestovního průmyslu. Nevěděly, prý zde nic takového není, jen Museum, které bylo ten den bohužel zavřené.

Pythagorion – Hotel Doryssa Seaside Resort / Foto: Adéla Kubešová

Eupalinův tunel

Eupalinův nebo také Efpalinův tunel je perlou antického stavitelství. Bývalý akvadukt neboli vodojem je dlouhý 1 036 metrů. Kromě keramického potrubí tu vede další cesta, jejíž  šířka i výška tunel činila průchodným i pro člověka. Vědci se proto domnívají, že zároveň sloužil i jako tajná chodba pro případ obležení města.

Pozor! Nedoporučuji vám jeho návštěvu, pokud trpíte klaustrofobií.

V jarním období dopravoval vodu do města z protilehlé strany hory Kastro.

Odbočka z parkoviště do Eupalinova tunelu / Foto: Adéla Kubešová

 

Jeho výstavba zabrala deset let. Dílo vzniklo za samovlády tyrana Polykrata již před dvěma a půl tisíci lety (cca 550 před Kristem).

Zde platí známá přísloví.

Nic není černobílé.

Všechno zlé je k něčemu dobré.

Chytré propočty inženýra Eupalinose vedly k tomu, že se oba týmy potkaly uprostřed hory jen s několikametrovou odchylkou. Výstavbu tunelu vedl již zmiňovaný Eupalinos. 

Pozor: Poslední vstup je možný v 15:40 hod.

Tel.: 227 30 628 11

Vstupenky do Eupalinova tunelu / Foto: Adéla Kubešová

 

Vstupné (krátká trasa cca 200 metrů) :

  • Dospělí 8 Euro.
  • Senioři 4 Euro.
Vstup do areálu Eupalinova tunelu / Foto: Adéla Kubešová

 

TIP 1: V úterý nejezděte vůbec, mají celý den zavřeno! Viděli byste tento obrázek jako my minule.

Brána Eupalinova tunelu / Foto: Adéla Kubešová

 

TIP 2: Senioři mají vstup za polovic. Vyjednala jsem Lubovi a Líbě anglicky snížené vstupné. 🙂

Pokladna Eupalinova tunelu / Foto: Adéla Kubešová

 

Informační deska o Eupalinově tunelu / Foto: Adéla Kubešová

 

Vchod do Eupalinova tunelu / Foto: Adéla Kubešová

 

Ještě na sebe rychle natáhnu tmavomodré tričko z minulého výletu do Pythagoria se vzorečky slavného matematika Pythagora. 🙂 Některé články mylně uvádějí Pythagora v roli onoho myslitele, který spočítal, kde se mají obě party dělníků sejít, ale ten s tímto tunelem něměl nic společného!

Když přijdeme ke vchodu do tunelu dostaneme každý žlutou helmu. Později pochopíme proč a jak moc je užitečná a potřebná. Přivítala nás anglicky průvodkyně tunelem.

Průvodkyně Eupalinova tunelu / Foto: Adéla Kubešová

 

Optala se, kdo umí z naší skupinky anglicky. Překladu z angličtiny do češtiny jsem se ujala já a mohli jsme vyrazit vstříc tmavé díře před námi.

Eupalinův tunel pod mýma nohama / Foto: Adéla Kubešová

 

[mwvideo url=https://youtu.be/PNkF0wyaQ0U is_saved=1 hide_control=1][/mwvideo]

Dávala pozor především na naší bezpečnost. Když jsem se jí na něco anglicky zeptala řekla mi neochotně, že nejde o komentovanou prohlídku „guided tour“.

Uvnitř Eupalinova tunelu / Foto: Adéla Kubešová

 

Uvnitř Eupalinova tunelu / Foto: Adéla Kubešová

 

Uvnitř Eupalinova tunelu – Adéla Kubešová/ Foto: Líba

 

Uvnitř Eupalinova tunelu / Foto: Adéla Kubešová

 

Uvnitř Eupalinova tunelu – Lubo / Foto: Adéla Kubešová

 

  1. Další putování vede nad Eupalinův tunel až na úplný vrchol hory Spilianis do kláštera Panagia Spiliani.
  2. Ochladíme se v nádherné kapličce v jeskyni, kde prý Pythagoras vyučoval své žáky. 
  3. Těšte se na krásná panoramata od kláštera Panagia Spiliani! Budeme mít město Pythagorio jako na dlani.
  4. Vykoupeme se na městské pláži přímo u luxusního hotelu Doryssa Seaside Resort v Pythagoriu.

P. S. Líbilo se vám mé vyprávění?

Za mou práci mě můžete odměnit laikováním a sdílením tohoto článku.

Vás to nic nestojí a mě to udělá radost.:)

Díky, Adél♥ 

P. S. S. Soutěžím s Mall.cz.

Sama na Samosu VI: Odložený manžel v Marathokampos

Rozloučíme se s pláží Psili Ammos před desátou hodinou. Naším dnešním hlavním cílem je Eupalinův tunel ve městě Pythagorio. Cestou po 15 min. na okamžik stavíme v Kampos Marathokampos. Pokocháme se mořem a omrkneme zdejší pláž, ale tady se nekoupeme.

Kampos Marathokampos/ Foto: Adéla Kubešová

 

Pláž je hned u silnice, jak můžete sami vidět na fotce níže. To nemám ráda. Rušil by mě tu hluk projíždějících aut.

Kampos Marathokampos/ Foto: Adéla Kubešová

 

Jelikož jsem nepočítala s výlety, potřebuji si vybrat z bankomatu eura. Tento je jediný široko daleko a tak mě výběr 50 eur přijde na 3,5 eura.

TIP: Bohužel jsem s sebou měla jen kartu České Spořitelny. U mé druhé banky, Fio bank, bych to měla bez poplatku za výběr (jeden výběr v cizině za měsíc zdarma).

Kampos Marathokampos – BANKOMAT/ Foto: Adéla Kubešová

 

Mineme ukazatel na Vathi (Samos) a zabloudíme do vesnice Marathokampos. Což se ukáže šťastným neplánovaným dobrodružstvím.

U vjezdu do malebné přístavní vesnice nás nesměle vítá typický modrobílý kostelík. Podařilo se mi ho zachytit až při odjezdu, proto ho vidíte nahoře na kopci. 🙂

KOSTELÍK v Marathokampos/ Foto: Adéla Kubešová

 

Nejdříve jsme si s Líbou koupily v místním koloniále pivo.

Marathokampos/ Foto: Adéla Kubešová

 

Lubo se usadil na lavičce s výhledem na moře a my dvě jsme se jaly prozkoumat místní vesnici.

Hned zkraje nás zaujala cedule, kde je možno v „místních jeslích“ odložit manžela pokud potřebujete čas pro sebe, na nákupy, relaxaci…

Já manžela nemám a tak za něj nemusím platit útratu. 😀

Marathokampos/ Foto: Adéla Kubešová

 

Na židlích už se líně rozvalují „odložení manželé“. 😀

„Denní jesle pro manžele“ v Marathokampos/ Foto: Adéla Kubešová

 

Památník v Marathokampos/ Foto: Adéla Kubešová

 

[mwvideo url=https://youtu.be/e4k6C3zvY_k is_saved=1 showinfo=1][/mwvideo]

 

Opodál památníku Líba obdivuje loď v 3D. Nejdříve nevěřila, že jde pouze o malbu na domě. Až když jsme přišli úplně k ní, tak to odhalila.

Malba na zdi domu v Marathokampos/ Foto: Adéla Kubešová

 

Příště nás už konečně čeká Eupalinův tunel v krásném městě Pythagorio. 🙂 Slibuji na mou duši, na psí uši, na kočičí svědomí.

P. S. Líbilo se vám mé vyprávění?

Za mou práci mě můžete odměnit laikováním a sdílením tohoto článku.

Vás to nic nestojí a mě to udělá radost.:)

Díky, Adél♥ 

P. S. S. Soutěžím s Mall.cz.

Sama na Samosu V: Pláž Psili Ammos Marathokampos

Sedíme na terase našeho hotýlku Limnionas Bay, mastíme karty a Lubo jen tak prohodí.

Co takhle půjčit si ještě na jeden den auto a podívat se na nedalekou pláž Psili Ammos?

A do Eupalinova tunelu, který jsme minule nestihli?

Tak jo!

Odpovíme s Líbou dvouhlasně. 🙂

V neděli 15. 9. 2019 se uskuteční náš druhý road trip na řeckém ostrově Samos. Vyprávění o minulém putování je ZDE.

Tentokrát si půjčujeme červené autíčko od společnosti STAR.

Druhý manželský pár odjel na celodenní výlet do Turecka. Už na této pláži pěšky byli. Jde se silnicí s výhledem na moře asi 3 km od našeho ubytování (jihozápadní cíp ostrova Samos).

Nám třem proto stačí menší model značky Hyundai. Ještě si vyfotím, kolik nám koštuje nádrž, abychom věděli kolik litrů benzínu dokoupit před odevzdáním auta do půjčovny. Nakonec to bylo 18 Eur za celý den.

Jednání pána z této autopůjčovny už není tak příjemné jako s mladíkem z Mirtorentals minule.

S autem nejsme zcela spokojeni. U mě vzadu vlevo nemůžu otevřít dveře. Při jízdě podivně hrká a celkově je méně pohodlné. Ale klimatizace funguje, to je důležité. A navíc má auto mou oblíbenou červenou barvu a na den stojí jen 35 Euro (plus projetý benzín). Vše odpuštěno. 🙂

Auto ze Star půjčovny Adéla Kubešová/ Foto: Líba

Psili Ammos

Jako první vede naše cesta na písečnou pláž Psili Ammos, která je vyhlášena svou krásou.

Sejdeme z kopečka asi 60 metrů.  Projdeme okolo restaurace ve stínu borovic a už ji vidíme.

Restaurace na pláži Psili Ammos / Foto: Adéla Kubešová

 

Mně vzápětí podjede noha na vlhkém listě, ale ustojím to.

[mwvideo url=https://youtu.be/cRkCJgAzNnA is_saved=1][/mwvideo]

 

Už se před námi otevírá pohled na moře a písek. Je tu pláž Psili Ammos Marathokampos v celé své kráse.

Vpravo převlékárna na pláži Psili Ammos / Foto: Adéla Kubešová

 

Pláž Psili Ammos / Foto: Adéla Kubešová

 

Pláž Psili Ammos / Foto: Adéla Kubešová

 

Pláž je částečně pokryta pískem a místy jsou oblázky. Shodneme se, že nesplnila na sto procent naše velká očekávání.

Pláž Psili Ammos/ Foto: Adéla Kubešová

 

Když se zvedne vítr, řežou zrnka písku do kůže jako milión jehliček.

Na ostrově jsou další dvě pláže stejného jména, těžko posoudit, která z nich je nejkrásnější.

Pláž Psili Ammos/ Foto: Adéla Kubešová

 

Pláž Psili Ammos/ Foto: Adéla Kubešová

 

Lubo s Líbou se jdou vykoupat. Mně se do vody ještě nechce.

Brouzdám se na pobřeží a užívám si odlesků sluníčka ve vodě, mořský vzduch, šplouchání vln a závany větru.

Pláž Psili Ammos Adéla Kubešová/ Foto: Líba

 

Fotím pláž a prohlížím si výtvory včerejších návštěvníků. Nejvíce se mi líbí srdíčko z bílých oblázků.

Pláž Psili Ammos/ Foto: Adéla Kubešová

 

Z pláže Psili Ammos projdeme zkratkou přes studiový komplex. Vyjdeme schody a ocitáme se na silnici přesně u našeho zaparkovaného autíčka, které na nás už radostně mrká.

Další putování vede přímo do městečka Marathokampos, kam jsme zabloudili na cestě do Eupalinova tunelu.

Je na co se těšit!

P. S. Líbilo se vám mé vyprávění?

Za mou práci mě můžete odměnit laikováním a sdílením tohoto článku.

Vás to nic nestojí a mě to udělá radost.:)

Díky, Adél♥ 

P. S. S. Soutěžím s Mall.cz.

 

Sama na Samosu IV: Road trip ostrovem II PYTHAGORIO

Obsah čtverce sestrojeného nad přeponou libovolného pravoúhlého trojúhelníku je roven součtu obsahů čtverců nad oběma jeho odvěsnami.

Kdo si vzpomněl na znění Pythagorovy věty, má malé nevýznamné plus. A proč jsem se v dnešním článku vytasila s pro mě neoblíbenou matematikou? Protože vás dnes vezmu do města, kde se Pythagoras narodil.

Zlatým hřebem „highlight“ našeho putování 12. 9. 2019 po ostrově Samos bylo městečko Pythagorio. Do roku 1955 pod názvem Tigani.

Užili jsme si procházku po nádherné promenádě, osvěžili se vynikající zmrzlinou, navštívili přístav se známou sochou Pythagora s rukou vztyčenou tak, aby s podstavcem svírala pravý úhel – originální pocta autorovi matematických pouček a slavné věty o součtu obsahu čtverců.

Nezapomněli jsme koupit suvenýry rodině a přátelům a Lubo a já jsme si udělali radost tmavomodrým tričkem za 5 Euro se vzorečky slavného matematika.

Pozdní příjezd k Eupalinovu tunelu

Platí známé rčení, které praví.

Kdo pozdě chodí sám sobě škodí.

Efpalinův nebo Eupalinův tunel na úpatí hory Spilianis, perlu antického stavitelství, jsme bohužel nestihli.

Poslední vstup: 15:40 hod.

Vstupné (krátká trasa cca 200 metrů) :

  • Dospělí 8 Euro.
  • Senioři 4 Euro.

TIP: V úterý nejezděte vůbec, mají celý den zavřeno!

Eupalinův tunel nad městem Pythagorio/ Foto: Adéla Kubešová

 

Očima jsme hypnotizovali bránu, ale zázrak v podobě otevření se dnes nekonal. I pokladna byla zamřížovaná, jak můžete vidět na fotce níže.

Není všem dnům konec, o tom jsme se měli přesvědčit na vlastní oči za dva dny. 🙂

Pokladna Eupalinův tunel/ Foto: Adéla Kubešová

 

To nejvíce zamrzelo Luboše, kterého tento kilometr dlouhý vodojem hodně zaujal. Štola byla vytesána do skály v 6. století před naším letopočtem a to za pomoci pouze ručních nástrojů.

Kopat začaly dvě skupiny dělníků na opačných stranách hory pod vedením Eupalinose a po deseti letech se pomocí přesných matematických výpočtů, obě skupiny setkaly uprostřed (s odchylkou pouze několika desítek metrů) a spojily dva tunely do jednoho.

Vznikl tak vůbec nejstarší tunel v Evropě.

Je 17 hodin. Pokocháme se alespoň nádhernými výhledy na Pythagorion a Egejské moře. Ostrov Samos leží na křižovatce kontinentů v souostroví Dodekanesos. Má pouze 500 km čtverečních, ale i tak patří mezi desítku největších řeckých ostrovů. 🙂 Je zde 32 tisíc stálých obyvatel.

Do Turecka je to 1200 metrů, jen tak široký je pás moře, který ostrov od turecké pevniny odděluje. Na fotce níže za úžinou už vykukuje Turecko.

Výhledy na Pythagorio a Egejské moře od vstupní brány Eupalinova tunelu/ Foto: Adéla Kubešová

 

Na této fotografii níže je v dáli vlevo vidět přistávací dráha jediného letiště na ostrově Samos, na které jsme přiletěli i my.

Přistávací dráha letiště Samos Aristarchos Airport/ Foto: Adéla Kubešová

 

Ještě než vás zavedu do rodiště světoznámého filozofa a matematika Pythagora se pojedeme vykoupat. To byl původní plán. Jak to dopadlo se dozvíte vzápětí.

Zastávka na koupání

Z malebné vesničky Manolates jsme se po 35 minutách jízdy stočili k moři na pláž v místě Kedron u hlavního města Samu (nazývaném místními Vathy) a nedalekého Pythagoria.

Bylo 15:25 hod. Vál zde silný vítr a moře bouřilo. Neodradilo nás to a převlékli jsme se do plavek.

Pláž v oblasti Kedron/ Foto: Adéla Kubešová

 

Tu nastal oříšek. Jak se po kamenech dostat do vlnami rozbouřeného moře? Lubovi, Standovi a Gitě se to po chvíli zdolávání povedlo. Já a Líba jsme statečně asi 7 minut bojovaly. Avšak když nás vlna už poněkolikáté přelila a my jsme se svalily do moře, usoudily jsme, že vzhledem k našim zdravotní potížím (já patní ostruha a nestabilní páteř, Líba bolavou kyčel) už to nebudeme dále pokoušet.

Rozhodly jsme se vrátit na břeh. To nám ale dalo pěkně zabrat! Nakonec jsme celé omlácené a vyčerpané stály na břehu a už jen pozorovaly ostatní tři koupající se „hrdiny“.

Pláž v oblasti Kedron/ Foto: Adéla Kubešová

 

Lubo skvěle plave (byl závodní plavec), ale dostat se z vody na břeh pro něj také nebylo úplně „easy“.

Pláž v oblasti Kedron/ Foto: Adéla Kubešová

 

Na téhle fotce se na mém obličeji zračí špatně maskovaný „děs a hrůza“ z prožitého adrenalinového dobrodružství.

Pláž v oblasti Kedron/ Foto: Adéla Kubešová

 

Ještě nadopovaní adrenalinem usedáme do našeho bílého vozítka a pádíme dál po naplánované trase. Po chvíli nás zaujme překrásný výhled po levé straně silnice.

Lubovi se podaří zaparkovat na štěrkovém odpočívadle, abychom se mohli pokochat pohledem na hlavní město ostrova – Samos nebo jak ho nazývají místní, Vathy.

Pohled na hlavní město ostrova – Samos/ Foto: Adéla Kubešová

 

Jsme rádi, že máme možnost nakouknout alespoň takto zdálky. Kvůli uprchlickému táboru, který čítá až 1 000 obyvatel, se mu chceme vyhnout. Což se nám podaří.

Manželský pár, který seděl na zpáteční cestě vedle mě v letadle, tam omylem sjel a viděl na vlastní oči masy černých uprchlíků v uličkách Samu (Vathy).

Pohled na hlavní město ostrova – Samos/ Foto: Adéla Kubešová

 

Pohled na hlavní město ostrova – Samos/ Foto: Adéla Kubešová

 

Pouhých 15 minut od zamčeného tunelu nás dělí od města Pythagorion. Lubo zaparkuje na obrovském parkovišti na pobřeží (za parkování jsme ještě nikde neplatili) odkud v dálce asi 100 metrů vidíme pozůstatky hradu Lycourgos Logothetes. Ten dnes zblízka neprozkoumáme, protože už nezbývá čas.

Pozůstatky hradu Lycourgos Logothetes v Pythagorio/ Foto: Adéla Kubešová

 

Projdeme se přístavem, který nádherně nasvěcují paprsky zapadajícího slunce.

Přístav v Pythagorio/ Foto: Adéla Kubešová

 

Město je turisty velice oblíbené.

Přístav v Pythagorio/ Foto: Adéla Kubešová

 

Vůbec se nedivím, je to místo, kde jsem nechala kousek svého srdce i já. ♥

Přístav v Pythagorio/ Foto: Adéla Kubešová

 

Přístav v Pythagorio/ Foto: Adéla Kubešová

 

Nabízejí se tu možnosti lodních výletů.

Přístav v Pythagorio/ Foto: Adéla Kubešová

[mwvideo url=https://youtu.be/JKUV9EahBfY is_saved=1 showinfo=1][/mwvideo]

Obdivně vzhlížíme k soše Pythagora. Ani já jsem neodolala pokušení se s Pythagorem vyfotit. 🙂

Socha Pythagora v přístavu/ Foto: Adéla Kubešová

 

Kousek od sochy je městská pláž s lehátky a slunečníky. 🙂

Vracíme se přístavem do centra městečka, abychom se osvěžili zmrzlinou. Míjíme typické dlouhé úzké uličky, které vedou ke kostelíku a hřbitovu na vršku, kousek od pobřeží.

Pythagorio/ Foto: Adéla Kubešová

 

Pythagorio/ Foto: Adéla Kubešová

 

Nevím, jak jsou na tom Řekové s vlastní výrobou zmrzlin. Pravdou je, že my jsme si pochutnali na italském gelatu. 😀

Pythagorio/ Foto: Adéla Kubešová

 

Standa si dal hned dva kopečky. Já od něj ochutnala (pomeranč nebo mandarinku?) a musela jsem si jí dát taky, jak byla mňamózní.

Gelato v Pythagoriu – Adéla Kubešová / Foto: Adéla Kubešová

 

Vydáváme se na zpáteční cestu. Máme skluz a potřebujeme se vrátit na večeři do 21 hod. na druhý konec ostrova. To už se smráká a za chvíli nás obklopuje tma tmoucí.

Náš hotel je v Limnionas, ale ještě předtím se stavujeme v půjčovně automobilů ve Vatsilikos. Zaplatíme za půjčení auta 40 Euro a pokračujeme 6 km po hlavní do našeho ubytování. Musím s překvapením konstatovat, že hlavní silnice jsou na Samosu v dobrém stavu.

Dorážíme 10 minut před devátou. Uff!

V příštím vyprávění vás zavedu na proslulou písečnou pláž Psilli Amos Maratokampos. 🙂

P. S. Líbilo se vám mé vyprávění?

Za mou práci mě můžete odměnit laikováním a sdílením tohoto článku.

Vás to nic nestojí a mě to udělá radost.:)

Díky, Adél♥ 

P. S. S. Soutěžím s Mall.cz.

Sama na Samosu IV: Road trip ostrovem I

Je 12. 9. 2019 šest ráno a já se jako malá holka nemohu dočkat dnešního výletu za krásami ostrova Samos. Asi i proto, že je to poprvé, co se na dovolené u moře povozím autem a nejen autobusem plným ostatních výletníků. 🙂

Volba řidiče je jasná! Volantu se chopí Luba, který má zkušenosti i z jízdy s karavanem nebo mobilhomem. A hlavně svatou trpělivost, která se na řeckých silničkách, zvláště v serpentinách, velice hodí.

Díky, Lubo, byl jsi skvělý!

V osm se posilníme vydatnou snídaní. Co máme na výběr v našem hotýlku Limnionas Bay jsem popisovala v předešlém článku. S druhým českým párem, který se k nám s radostí přidává (přiletěli týden před námi), je nás akorát pět.

Půjčujeme si autíčko „Rent a car“

Už v půl deváté přijíždí mladík z autopůjčovny Mirtorentals, telefon 0030 6942 200959, z nejbližšího městečka Vasilikas. Na všem se s ním anglicky domluvím. Dostanu podrobné instrukce, tipy na zajímavá místa a mapku ostrova.

Ještě podpis smlouvy, předání klíčků a vyrážíme za dobrodružstvím.

Vyznačená trasa opisuje kruh. Vede nejdříve nahoru k severu a poté se stačí dolů k hlavnímu městu Samu a Pythagoriu.

Před hotelem na nás čeká bílé Hyundai i120 s klimatizací. S Lubem důkladně obhlédneme celé auto. Nafotím šrámy na autě, abychom eliminovali případné problémy při předání.

Já se ujímám významné funkce navigátorky, protože sedím vepředu. 🙂

PŮJČOVNÉ: 40 Euro na den + spotřebovaný benzín (my jsme ujeli cca 200 km za necelých 25 Euro). V 5 lidech to vychází na krásných 13 Eur (éček) na osobu. 🙂

TIP: Praxe je taková, že vám při předání vozu pracovník autopůjčovny sdělí a ukáže, kolik je v nádrži benzínu a vy zase stejné množství vrátíte.

MŮJ TIP: V Řecku je zvykem, že vám obsluha čerpací stanice sama natankuje a hned i vyinkasuje peníze. Zůstaňte tedy sedět v autě a počkejte, až k vám dorazí. Stačí jen říci, za kolik chcete benzínu. 🙂

Auto od půjčovny Mirtorentals / Foto: Adéla Kubešová

 

Šrámy na autě / Foto: Adéla Kubešová

Zastavujeme v Neo Karlovassi

Lubo naladil stanici s typickou řeckou hudbou a nám už nic ke štěstí nechybí. Brzy se ocitáme na severozápadním pobřeží. I zde je ostrov zelený s bohatým výskytem borovic a piniových hájů.

Neodoláme pohledu na blankytně modré moře, vystoupíme z auta a chvilku se kocháme.

Zprávy, že je na severu více větrno se potvrzují, vane zatím jen mírný vítr, ale severněji zesílí. Nedaleko je přístav, okolo kterého projedeme dále.

Neo Karlovassi / Foto: Adéla Kubešová

 

Neo Karlovassi – Gita / Foto: Adéla Kubešová

 

My stojíme u zaparkovaného auta a hledíme do dáli. Jediná Gita schází dolů na pláž a sbírá oblázky.

Na fotce s lodí níže je už vidět směrovka na Potami.

Neo Karlovassi / Foto: Adéla Kubešová

Vodopády Potami „5 minut“

My pokračujeme k naší další zastávce „Potami Waterfalls“ vodopády v Potami, které dle mladíka z půjčovny mají být 5 minut od parkoviště. Auto necháváme nad krásnou zátokou s pláží „Potami Beach“. Láká nás posezení v kouzelné restauraci s lampióny „Café del Muna“, ale jsme po snídani a tak nástraze odoláme.

Café del Muna / Foto. Adéla Kubešová

 

A udělali jsme dobře. Později, blíže k vodopádům, si vychutnáme nejen pravou řeckou kávu a pivo, ale především dechberoucí výhledy z terasy restaurace Archodissa.

Vydáváme se po směrovkách, které vedou nejdříve ke kapličce „Ancient Chapell“.

Jsme tu brzy a potkáváme jen pár dalších turistů. Na zpáteční cestě už k vodopádům proudí davy a u kapličky je rozložen obchůdek s lapači na turisty. 🙂 Vystavené zboží je sice hezké, ručně dělané suvenýry jako obrázky s mandalami apod. Nic si tu ale nekupujeme.

Směrovky na kostelík a vodopády Potami / Foto. Adéla Kubešová

 

Kostelík Metamorfosis Sotiros / Foto. Adéla Kubešová

 

Zvon u kostela Metamorfosis Sotiros / Foto. Adéla Kubešová

 

Interiér pravoslavného kostela Metamorfosis Sotiros / Foto. Adéla Kubešová

 

Interiér pravoslavného kostela Metamorfosis Sotiros / Foto. Adéla Kubešová

Cesta k vodopádům

Od kapličky se stezka ubírá zalesněnou částí, místy jdeme lávkou přes vodu. Nakonec jdeme místo avizovaných 5 cca 20 minut. 😀 Doporučuji pevné boty, cesta je celkem hrbolatá a místy kluzká.

Cesta k vodopádům Potami / Foto. Adéla Kubešová

 

Cesta k vodopádům Potami / Foto. Adéla Kubešová

 

Cesta k vodopádům Potami / Foto. Adéla Kubešová

 

TIP: Tady by bylo nejlepší vydat se k vodopádům, jak jsem se v letadle dozvěděla od spolusedícího páru, který je zvládnul tam a zpátky na pláž Potami za hodinu a půl. Nutné je mít s sebou plavky, protože voda v některých místech dosáhne až do pasu.

Cesta k vodopádům Potami – Lubo / Foto. Adéla Kubešová

Výhledy z restaurace Archodissa

Vydrápeme se po příkrých, ale bytelných točitých dřevěných schodech k již zmiňované restauraci/kavárny „Archodissa“. Mladší manželský pár to nevzdává a vydává se hledat vodopády.

Schody k restauraci Archodissa / Foto. Adéla Kubešová

 

Schody k restauraci Archodissa – Adéla Kubešová / Foto: Standa

Líba, Luba a já si celí utrmácení vděčně sedáme na terasu Archodissy (jsme tu zatím pouze s jedním mladým párečkem), kde je překrásný výhled do krajiny.

Stezka k restauraci Archodissa / Foto. Adéla Kubešová

 

Výhledy z restaurace Archodissa / Foto: Adéla Kubešová

 

Po chvíli vyrážím na průzkum hledat obsluhu, protože máme ukrutnou žízeň.

Restaurace Archodissa / Foto: Adéla Kubešová

 

Mizím v útrobách překvapivě velké a hlavně dlouhé, restaurace. Číšníka nacházím, až když projdu dvěma místnostmi v zadní části. Zdi jsou zdobené obrazy s předky (aspoň si myslím).

Restaurace Archodissa / Foto: Adéla Kubešová

 

Poblíž krásné staré pece, z jejichž útrob později, když jdu okolo na WC, vytáhnou pečené kuře se zeleninkou, mňam.

Restaurace Archodissa / Foto: Adéla Kubešová

 

To jsme si měli dát, ale nedali, protože plánujeme oběd později.

Restaurace Archodissa / Foto: Adéla Kubešová

 

Přivolaný číšník přichází a jako „welcome drink“ sám od sebe přináší panáka řeckého červeného vína (aspoň tak jsme to identifikovali). Je to milé. 🙂 Zláště, když při placení zjistíme, že nebyl účtován.

Dohromady jsme za pivo, řeckou kávu a frappe zaplatili 8 Eur.

Welcome drink – Restaurace Archodissa / Foto: Adéla Kubešová

 

Restaurace Archodissa – Líba / Foto: Adéla Kubešová

 

V angličtině si objednávám výborné studené řecké pivo Alfa.

Restaurace Archodissa – řecké pivo Alfa / Foto: Adéla Kubešová

 

Líba pravou silnou řeckou kávu s výraznou vůní, asi i nějaké koření (kardamom, získávaný ze semen několika druhů rostlin).

Je nejblíže našemu turkovi, ale mnohem lepší. Připravuje se v briki (u nás známé jako džezva). Přišla k Řekům z východu (od Konstantinopole a Malé Asie). 

Přeložený návod, jsem objevila v jedné diskuzi na internetu (děkuji všem zúčastněným).

POSTUP SPRÁVNÉ PŘÍPRAVY KÁVY (jak je na sáčku kávy s obrázkem džezvy):

  1. βάζουμε στο μπρίκι μασ ποσότητα νερού για μια κούπα.
    Nalij do džezvy potřebné množství vody na jeden šálek (2 dcl).
  2.  βάζουμε το μπρίκι μασ σε χαμηλή φωτιά.
    Polož džezvu na mírný plamen.
  3. προσθέτουμε 3 κουτάλιες (του γλυκού) καφέ.
    Přidej 3 lžičky jemně mleté kávy (na jeden šálek).
  4. προσθέτουμε όση ζάχαρη θέλουμε.
    Vsyp cukru kolik máš rád.
  5.  ανακατεσουμε πρρος μια κατεύθυνση και αφήνουμε τον καφέ να βράσει.
    Míchej jedním směrem a nech kávu vařit.
  6.  όταν αρχίσει να δημιουργείται περιμετρικά του μπρικιού ένας κύκλος, αφαιρούμε το μπρίκι από τη φωτιά
    Jakmile se po obvodu džezvy vytvoří kruh (pěny) odstav džezvu z plamene.

TIP: Po vzkypění pěny džezvu nejméně dvakrát odstav a po poklesu pěny opět chvíli povař.

Jen si Líba neřekla kolik chce cukru a má to přeslazené.

Dnes to ale nevadí, dodat zpátky ztracenou energii je po takovém výšlapu více než žádoucí.

Pokud si ji budete chtít připravit doma, kupte sáček kávy dle vašich preferencí:

  • Červená varianta – bez kofeinu,
  • tmavě hnědá – tmavá káva,
  • modrá – vhodná na lungo nebo dvojitou řeckou kávu (směs odrůd arabica a robusta),
  • světle hnědá – silná chuť a bohatá pěna.
Restaurace Archodissa – pravá řecká káva / Foto: Adéla Kubešová

 

Lubo jako řidič volí osvěžující kofeinovou injekci v podobě ledové kávy frappé – našlehaného lahodného nápoje.

Restaurace Archodissa – Lubo a frappe / Foto: Adéla Kubešová

 

Dobrou chuť – καλή όρεξη!

Dopíjíme, když vtom přichází manželský pár, který se vydal za vodopády. Jsou celí mokří, ale k cíli bohužel nedošli. Jdou se převléknout do suchého a poté si dávají také něco k pití. Mezitím už je terasa plná turistů.

Vypráví, že už už mysleli, že za další zákrutou už už uvidí vodopády, ale když zase nic, otočili se zpátky.

Škoda…tak možná je dobudou při příští návštěvě Samosu. Kdo ví!

Ale protože jsme se tu neplánovaně zdrželi (asi dvě hodiny), vracíme se po schodech dolů a upalujeme pěšinou zpátky k autu. Rádi usedáme do našeho bílého vozítka, kde si naše nožky před dalším výšlapem stihnou snad trochu odpočinout.

Manolates

Manolates – malebná vesnička na úpatí vysokého kopce, dnes hojně navštěvovaná turisty z celého světa. Kamarádka Katka s celou svou rodinou poznala ještě tento kout před pár lety jako místo nedotčené turisty, bez krámků se suvenýry a restauracemi.

Na internetu jsem našla další zážitky návštěvníku. Hezky psané vyprávění je např. ZDE.

To je naše další zastávka, kterou si můžeme odškrtnout ze seznamu od mladíka, který nám půjčoval auto.

Luba bravurně zvládá vytáčet se úzkými serpentinami protijedoucím autům a po x zatáčce parkujeme na parkovišti s krásným výhledem na řecké zelené pahorky.

Parkoviště v Manolates / Foto: Adéla Kubešová

 

Vesnice se vine ještě o trochu výš, až máme pocit, že se rukama můžeme dotknout nekonečně modré oblohy. Kočky se líně rozvalují uprostřed stánku se suvenýry a odhání tak potencionální zákazníky.

Krámek v Manolates obleželý kočkami / Foto: Adéla Kubešová

 

Krámek v Manolates hlídá kočka / Foto: Adéla Kubešová

 

Slunce hřeje ostošest a my se pomalu procházíme úzkými uličkami této malebné vísky s domky s červenými střechami, které mi připomínají střechy pod Pražským hradem.

Typická úzká ulička v malebné vesničce Manolates / Foto: Adéla Kubešová

 

Kostel v malebné vesničce Manolates / Foto: Adéla Kubešová

Pythagorův pohárek

Zaujme nás obchod hned u pěkné taverny. Okoukneme slavný Pythagorův „Pohár spravedlnosti“ = prostředek proti nenasytnosti.

Spravedlivý pohár „dikaia koupa“ čti dikea kupa, vyrobil sám Pythagoras pro dodržování míry, rovnosti a spravedlnosti. Patří k nejproslulejším výtvorům ostrova.

Necháme si vše vysvětlit a předvést ochotnou prodavačkou.

Prý ho vymyslel skutečně Pythagoras a nádoba hlídá, aby vína dostali všichni stejně. Pohár má totiž rysku a speciální systém kanálků, kterými vám vyteče veškerý obsah – pokud jste chamtiví a nalijete si vína více, než byste měli.

 

Krámek s poháry v malebné vesničce Manolates / Foto: Adéla Kubešová

 

Výrobky jsou tu vytvářeny opravdu ručně „hand made“ a ne jako ty, co se prodávají za tavernou. Slečna „prodavačka“ nesundala nohy ze stolu ani po drahné chvíli, co si prohlížím jejich sortiment.

Všichni se spontánně rozhodneme nakoupit si suvenýry v prvním obchodě u ochotné a milé postarší dámy. Radostně si se mnou v angličtině vypráví. Ptá se odkud jsme, když se dozví, že z Česka prohlásí, že k ní do krámku chodí hodně Čechů. V Praze prý ale ještě nikdy nebyla, ale ráda by se tam vypravila.:)

[mwvideo url=https://youtu.be/xiEGaL2S-aU is_saved=1 showinfo=1][/mwvideo]

 

Krámek v Manolates – předvedení Pythagorova pohárku / Foto: Adéla Kubešová

 

Krámek v malebné vesničce Manolates / Foto: Adéla Kubešová

 

Ještě zkouška poháru „profouknutím“, zda je otvor průchodný.

Krámek v malebné vesničce Manolates / Foto: Adéla Kubešová

 

Paní prodavačka nám vše pečlivě zabalila do bublinkové folie. Všechny pohárky přežily let bez sebemenšího poškození. 🙂

Krámek v malebné vesničce Manolates / Foto: Adéla Kubešová

 

V taverně si pochutnáme na vynikajícím česnekovém chlebu jako předkrmu a samozřejmě výborném řeckém gyrosu. Mňam!

Vynikající gyros v taverně v Manolates / Foto: Adéla Kubešová

 

Taverna v Manolates / Foto: Adéla Kubešová

 

V dalším vyprávění vás zavedu do nádherného města Pythagoria.

P. S. Líbilo se vám mé vyprávění?

Za mou práci mě můžete odměnit laikováním a sdílením tohoto článku.

Vás to nic nestojí a mě to udělá radost.:)

Díky, Adél♥ 

P. S. S. Soutěžím s Mall.cz.

Sama na Samosu III: ubytování, stravování a pláž Limnionas

Řidič bravurně vybere poslední z „tisíce“ serpentin a nám už se skýtá pohled na nekonečné moře pod námi. Ještě poslední sjezd z kopečka a ocitáme se na „konci světa“ v Limnionas před naším hotýlkem.

Nejde o hotel v pravém smyslu slova. Je zde několik nízkých budov tzv. studia s kuchyňkou.

Poděkuji našemu zručnému řidiči, že nás bezpečně dovezl na místo „thank you“.

Protáhnu ztuhlé končetiny, popadnu kufr na kolečkách a jdu vstříc novým zážitkům směrem k hotelu Limnionas Bay Village.

Přivítání v Limnionas Bay

Je po 10 hodině řeckého času, hodinky jsem si posunula o hodinu dopředu.

My tři „zbylí“ vcházíme na recepci, kde nás v mžiku vítá majitel rodinného hotelu. „Welcome to Limnionas Bay“. Je vysoké, štíhlé postavy se zasmušilým pohledem, který čas od času rozsvítí úsměv. Připomíná mi Dr. Halíře ze Smolíkových. 🙂

Ukazuje do rohu místnosti, kam si máme nejspíš odložit kufry. Ptá se, zda někdo z nás vládne angličtinou. Hlásím se jediná.

Je vidět, že se mu ulevilo a už mi anglicky sděluje informace, které se týkají stravování.

Jsme rádi, když se dozvídáme, že si můžeme hned dát snídani (místo odjezdového rána), což naše vyhládlá břicha potěšeně kvitují.

Stravování v Limnionas Bay

Jídelna v hotelu Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová

 

Mám polopenzi tzn. snídaně a večeře (jiná možnost v tomto hotelu ani není).

Snídaně 8:00 – 10:00 je bufetová formou švédského stolu (můžeme přijít kdykoliv v tomto rozmezí). Jíme na terase s částečným výhledem na moře.

Snídaně v hotelu Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová

 

Vybrat si můžeme:

  • šunku,
  • párečky,
  • salám (podobný našemu gothaji),
  • plátkový sýr (chuťově blízký eidamu),
  • zeleninu (rajčata, okurky),
  • sýr fetu,
  • řecký jogurt,
  • olivy,
  • sladké pečivo (podobné sušenkám Koko),
  • buchtu (Líba s Lubem jí nazývají „maškrta“ prý po slovensky, mně se to zalíbilo a buchtě už jinak neřeknu),
  • jednou za pobyt byli výborné mini croissanty (pokapala jsem si je nutellou, pecka),
  • rýžovou kaši v mističkách,
  • corn flakes (kukuřičné lupínky),
  • müsli
  • med,
  • džem,
  • nutellu,
  • meloun (žlutý a červený),
  • margarín,
  • dva druhy chleba,
  • vejce natvrdo,
  • míchaná vejce.

K pití:

  • čaj,
  • káva kafé,
  • voda nero,
  • džusy chimo (pomerančový je klasika, ale z granátových jablíček piji poprvé a je vynikající. Zachutnal i Lubovi.
Snídaně v hotelu Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová

 

Večeře 19:00 – 21:00 

Jako předkrm opět výborný bufet:

  • zelenina (rajčata, okurky, fazole, zelené lusky)
  • těstoviny, brambory,
  • smažené zeleninové placičky (ty byly pro nás hitem každý večer, mňam),
  • ovčí sýr feta,
  • olivy,
  • tzatziki (jogurt s česnekem a okurkou),
  • cizrna,
  • hummus (můj oblíbený pokrm z cizrny, který jsem poprvé ochutnala v Anglii),
  • meloun karpúzi, žlutý meloun peponi,
  • hroznové víno stafília (měl pouze předchozí turnus)
  • moučníky baklava, kataífi,
  • želé.
Večeře- předkrm formou bufetu v hotelu Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová

 

Hlavní chod byl servírovaný, výběr ze dvou jídel vždy den dopředu.

Já jsem si pošmákla na:

  • zapečený baklažán (lilek) se sýrem (foto č. 1),
  • rybě s bramborovou kaší (foto č. 2),
  • moc mi chutnali lasagne,
  • masové kuličky v tomatové omáčce,
  • kalamáry s hranolkami (ty byly ale bohužel přesmažené).
  • jehněčí jsem nechtěla, ale ochutnala jsem od Líby a musím přiznat, že tentokrát bylo vynikající.

Mrzelo mě, že jsem si ho nedala místo mého burgeru s bramborovou kaší, která byla studená.

č. 1 Servírovaná večeře v hotelu Limnionas Bay – zapečený baklažán se sýrem / Foto: Adéla Kubešová

 

č. 2 Servírovaná večeře v hotelu Limnionas Bay – obalovaná ryba s br. kaší / Foto: Adéla Kubešová

 

č. 3 Servírovaná večeře v hotelu Limnionas Bay – Jemista pečená paprika plněná rýží

 

č. 4 Servírovaná večeře v hotelu Limnionas Bay – maso s těstovninami

 

Pití za poplatek:

  • výborné točené pivo Alfa,
  • rozlévané bílé a červené vínko,
  • sodovka,
  • džus,
  • coca cola…

Důležitá aktuální informace: Místní obchod, který byl pár metrů nad hotelem, je od roku 2019 úplně zavřen.

POZOR! Není možnost si OD ROKU 2019 v tomto letovisku cokoliv koupit!!!

Počítat ale můžete s plnou lednicí vod, piva a vína na pokojovém minibaru s cenami trochu vyššími než v obchodě:

Ledenice na pokoji v hotelu Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová

 

  • láhev sodové vody 1,5 l – 1,5 Euro
  • láhev minerální vody 1,5 l – 2 Eura
  • sedmička výborného suchého vína – 5 Euro
  • plechovka piva – 2 Eura

Ubytování ve studiích Limnionas Bay

Majitel nás zavede hned po snídani v 11 hodin do našich pokojů. Oficiálně byl check-in až ve 14 hod.

Já mám číslo 303 „room number 303“ a Brňáci hned vedle mě 302.

Pokoje jsou téměř identické, jen č. 302 je o chlup větší, má sedačku a po minulých obyvatelích (české rodince) zbyla dětská postýlka.

Studia v hotelu Limnionas Bay – Lubo a Líba/ Foto: Adéla Kubešová

 

Studia v hotelu Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová

 

Studia v hotelu Limnionas Bay – Adéla Kubešová/ Foto: Líba

 

Seznamte se s manželským párem z Brna!

Líbu a Luba jsem si tady na Samosu adoptovala za rodiče. 🙂

Jsou velice přátelští a hned první den mi nabídli tykání a panáčka slivovice. Což jsem s vděkem přijala. 🙂

Musím říct, že s tak fajn lidmi už jsem se dlouho nesetkala. :):):) Večer jsme mastili karty. Léta jsem nehrála žolíky (asi 25 let), ale díky jejich trpělivosti jsem se do hry rychle dostala.

A tak se původní osamocená meditační dovolená změnila ve společenskou záležitost. Název článku Sama na Samosu vznikl na základě této představy. Pro ucelenost a pěkný zvuk jsem ho už neměnila.

To je na životě krásné. Dopředu nikdy nevíme, co je pro nás nachystáno a to je to životní kouzlo, které nás na jednu stranu dráždí a na druhou nabíjí novou energií a příchutí neznámého dobrodružství.

Člověk míní, život mění.

Líba díky mně přečetla svou první knihu (na dovolené, samozřejmě). Půjčila jsem jí detektivní román, který jsem sama doteď nečetla, i když se na něj moc těším, „Manželé odvedle“ aneb nikdy nevíte, co se děje na opačné straně zdi.

Thriller byl vydán v roce 2016 a přeložen do 26 jazyků. Napsán nyní již spisovatelkou dříve právničkou a učitelkou angličtiny,  jménem Shari Lapena. Jejím dalším dílem je Cizinec v domě (2017).

 

Já jsem zase zjistila, že kamarádí s mou oblíbenou spisovatelkou Milenou Holcovou. Mám oblíbenou Romanci na tři doby, Riskantní rozhovor, Láska v moll. A sháním Babky na divoko. 🙂

Dokonce je jedna z „bab“ ze společných návštěv sauny v Brně. Takže až přijedu do Brna možná mi zařídí i autogram do knížky. Wow!

 

Na fotografii zleva Lubo, já a Líba / Foto: Gita

 

UBYTOVÁNÍ

Pokoj je prostorný, světlý, čisťounký. U postele je středně velká skříň s ramínky a hned vedle bílé křeslo.

Pokoj v hotelu Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová

 

Manželská postel v hotelu Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová

 

Skříň a křeslo v hotelu Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová

 

TV a kosmetický stolek v hotelu Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová

 

Kuchyňka s vařičem a dřezem se hodí, v poledne si můžete uvařit lehký oběd nebo přes den kávu. Měla jsem s sebou polévky, které se jen přelijí horkou vodou.

kuchyňský kout s lednicí v hotelu Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová

 

Koupelna s WC bezbariérová plně vyhovovala. ÚKLID: Ručníky nám měnili obden. Vynesli koše a případně dali čisté prostěradlo.

Koupelna s WC v hotelu Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová

 

Bazén u hotelu

Nachází se zde příjemné posezení s výhledem na bazén, studia, ale hlavně tyčící se horu Kerkis. 🙂

Výhled na Kerkis / Foto: Adéla Kubešová

 

Bazén je překvapivě hluboký, na jedné straně 3,8 m a na druhé cca 1,65 m.

Vhodný na skákání do vody (skokanské prkno zde nemají).

Bazén v Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová

 

Udivilo mě, že jsem u bazénu nepotkala živáčka. Měla jsem ho celý pro sebe. To se mi na dovolené stalo poprvé v životě. 🙂

Bazén v Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová
Bazén v Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová
Posezení u bazénu / Foto: Adéla Kubešová

 

Teplota vody:

  • 11. 9. 2019 27 C.
  • Začátkem září měla prý dokonce 29 C.
Okolí bazénu / Foto: Adéla Kubešová

 

Obrovské květináče s kaktusy mě ohromily.

Kaktusy u bazénu / Foto: Adéla Kubešová

 

K dispozici je sprcha u bazénu. Na fotce níže za přístřeškem.

Bazén hotelu Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová

 

Bazén hotelu Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová

Prostor pro děti

Dětské hřiště je dostačující.

Dětské hřiště v hotelu Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová

 

Teď jsem dostala chuť na oblíbenou Retsinu. Chvilku strpení, jdu si nalít skleničku, aby se mi lépe psalo. Článek už nabývá na objemu a za okny se stmívá…

Tuhle 1,5 litrovou krasavici pořídil Lubo v Lidlu na cestě do Pythagorionu za pouhé 3 Eura. 🙂

Na balkóně hotelu Limnionas Bay / Foto: Adéla Kubešová

 

Naše pláž Limnionas

Pod slunečníkem na pláži Limnionas / Foto: Adéla Kubešová

 

Pláž Limnionas se rozprostírá v klidném zálivu pod horou Kerkis.

Limnionas Beach / Foto: Adéla Kubešová

 

Limnionas Beach / Foto: Adéla Kubešová

 

Limnionas Beach / Foto: Adéla Kubešová

 

Limnionas Beach / Foto: Adéla Kubešová

 

Limnionas Beach / Foto: Adéla Kubešová

 

Najdete tu křišťálově čisté moře.

Limnionas Beach / Foto: Adéla Kubešová

 

Limnionas Beach / Foto: Adéla Kubešová

 

Limnionas Beach / Foto: Adéla Kubešová

 

Pláž se rozprostírá 100 metrů (200 kroků) od mého pokoje č. 303.

Vede k ní klidná silnička, 5 minut pohodovou chůzí.

My většinou chodíme zkratkou přes Limnionas Village, které patří k našemu hotelu (volnou chůzí 3,5 min.).

[mwvideo url=https://youtu.be/cFqLejMOsc0 is_saved=1][/mwvideo]

 

Cestou přes Village jsem obdivovala nádherně rozkvetlé buganvilie (lidově bugošky), které jsou typické pro celé Řecko.

Limnionas Village / Foto: Adéla Kubešová

 

Limnionas Village / Foto: Adéla Kubešová

 

  • Z moře je při koupání nádherný pohled na nejvyšší horu ostrova Samos – Kerkis.
Limnionas Beach s horou Kerkis v pozadí / Foto: Adéla Kubešová

 

  • Teplota moře je začátkem září 25 C (díky Stando za měření teploměrem), jen jedno dopoledne sleze na 24 C (po deštivém odpoledni).
  • Pláž je zčásti písčitá, ale písek je hrubší a do moře pak už vcházíte po oblázcích.
  • Na pláži jsou sprchy a toalety v tavernách.
  • Vstup do moře je pozvolný (asi po 5 metrech jste v hloubce), plný kamínků, ale je možné si najít lepší cestičku (místy jsou kluzká skalnatá plata, tak na ně pozor, obejděte je).
  • První den jsem obula boty do vody, ostatní dny jsem je už s sebou na pláž nebrala. Pokud jste na toto hákliví tak si je přibalte, ale nikoho jsem je nosit neviděla.
Limnionas Beach / Foto: Adéla Kubešová

Delfíni

Hned druhý den se před našima očima několikrát za s sebou vynoří a zase ponoří asi 4 delfíni. Jsme ohromeni a poctěni tímto nečekaným zážitkem. 🙂

Cafe Restaurant Limnionas

Upoutávka na občerstvení v Taverně Limnionas přímo na pláži zve k na čerstvé rybí speciality.

Upoutávka na pláži na Cafe Restaurant Limnionas / Foto: Adéla Kubešová

 

Menu v Cafe Restaurant Limnionas / Foto: Adéla Kubešová

 

Menu v Cafe Restaurantu Limnionas / Foto: Adéla Kubešová

 

Východ slunce z terasy Cafe Restaurant Limnionas / Foto: Adéla Kubešová

 

Vstupní brána do Cafe Restaurantu Limnionas / Foto: Adéla Kubešová

 

Vstupní brána do Cafe Restaurantu Limnionas – Adéla/ Foto: Adéla Kubešová

 

My jsme si tu v poledne dávali 0,75 Retsiny a litrovou láhev vody za 6 Euro.

[mwvideo url=https://youtu.be/L546mWjM3HI is_saved=1 hide_control=1][/mwvideo]

 

Cafe Restaurant Limnionas – Líba / Foto: Adéla Kubešová

 

Já ještě kopeček „pagoto“ zmrzky za 2 Eura.

Pagoto z Cafe Restaurant Limnionas / Foto: Adéla Kubešová

 

V pátek se zde konal řecký večer s živou hudbou, ale jen k poslechu. Zpívali procítěně a hráli kouzelně. 🙂

[mwvideo url=https://youtu.be/TjTIWMC0rw4 is_saved=1 showinfo=1][/mwvideo]

 

Limnionas Beach / Foto: Adéla Kubešová

 

Naše oblíbené slaměné slunečníky u taverny Limnionas (cedule hlásala, že jsou za poplatek 5 euro, za nás už nic nevybírali, asi, že je po sezoně.

Limnionas Beach / Foto: Adéla Kubešová

 

Limnionas Beach / Foto: Adéla Kubešová

 

Když jsem šla v sobotu na pláž, měla jsem štěstí a cvakla originální fotku cvičící jogínky, která pilovala ráno sestavu.

 

Povídání pokračuje v dalším článku. 🙂

Půjčili jsme si auto na dva dny a projeli ostrov křížem krážem. 🙂 Okružní road trip ostrovem!

Těšte se na:

  1. Jak jsme nenašli vodopády Potami.
  2. Kochali se nádherným výhledem z úpatí malebné vesničky Manolates.
  3. Co za řeckou specialitu jsme si všichni objednali k pozdnímu obědu.

Tipněte si v komentářích pod článkem. 🙂

P. S. Líbilo se vám mé vyprávění?

Za mou práci mě můžete odměnit laikováním a sdílením tohoto článku.

Vás to nic nestojí a mě to udělá radost.:)

Díky, Adél♥ 

P. S. S. Soutěžím s Mall.cz.

Sama na Samosu II: odlet a přílet

Hlásím se živá a zdravá z Prahy! Tady je slíbený blog o mém 8denním pobytu na nádherném zeleném ostrově Samu (pozn. spisovně je 2. pád od slova Samos Samu). Pokud jste ještě nečetli, začněte článkem před odjezdem.

Včera, 17. 9. 2019, jsme v 11:20 hladce přistáli na letišti Václava Havla na pražské Ruzyni.

Jaká byla má dovolená na místě, které si vybrala i bohyně Héra jako svou svatyni?

Jak vypadá aktuální situace na řeckém ostrově Samu?

Negativní recenze:

  • uprchlíci,
  • studené moře,
  • vítr,
  • velké vlny – byly zčásti pravdivé, ale vezmu to pěkně popořádku. 🙂

Cesta na letiště

Po půlnoci ještě naposledy kontroluji cestovní pas a už definitivně zavírám modrý kufr. Jako příruční zavazadlo do letadla jsem zvolila batoh střední velikosti.

Do něj ukládám mimo jiné plavky. Po neblahé zkušenosti před 13 lety, kdy se mi kufr ztratil a doputoval na můj hotel až dva dny před koncem dovolené.

A také svačinu. Jj, uhodli jste, jde o typické jídlo Čechů na cesty – kuřecí řízek. Omlouvá mě snad jen to, že jsem ho smažila synovi na oběd.:D

V 1 hodinu mi jede noční spoj až před letištní terminál. Jedná se o autobus číslo 910 (dříve 510), který vede přes I. P. Pavlova.

MŮJ TIP: Zastávka je v Legerově ulici, kousek od výstupu z metra u výtahu. Odtud je to na letiště cca 55 minut. Dále autobus sjíždí dolů na Palackého náměstí, bere to Smíchovem, nahoru na Strahov, přes Petřiny až do Dejvic k letišti.

Jak se nejrychleji pomocí MHD přepravíte na letiště Václava Havla v Praze popisuji tady.

Praha –  Samos

Letiště Václava Havla Praha – před vstupem na první kontrolu palubních lístků/ Foto: Adéla Kubešová

 

Letiště Václava Havla v Praze. Kufr odbaven (max. povolená hmotnost je 23 kg, váha na pásu se vyšplhala ke 13), na zádech černý batoh, který beru s sebou do letadla a jdu na check-in. Při vstupu turnikety skenuji pouze boarding pass (palubní lístek). Cestovní doklad (OP nebo cestovní pas) budu ukazovat na kontrole později.

Nový černý klobouk zde vidím naposledy. Musel mi někde vypadnout. Ach jo.

Na ztráty a nálezy bohužel „nedolétnul“, jak mi bylo řečeno po příletu na přepážce Lost and found.

Ještě nezbytná bezpečnostní kontrola. Dávám do jednoho sáčku malý krém, rtěnku, pomádu na rty (jednotlivé položky smí mít max. 100 ml a celkově se nesmí překročit povolený limit 1 000 ml).

Celý článek o povolených tekutinách do letadla, kolik a jak je zabalit, si můžete přečíst na mém osobním blogu zaměřeném na Anglii a angličtinu.

A jsem uvnitř! Na letišti je klid a mír (2:45 hod.). Obchody i restaurace jsou v tuto nekřesťanskou hodinu zavřené. Občerstvuji se kávou z automatu a vodou z pítka (hned vedle vstupu na WC).

Letiště Václava Havla Praha – káva z automatu / Foto: Adéla Kubešová

 

Vzpomenu si na mladíka, který za mnou seděl v autobuse na letiště. Bavil se s kamarádem o tom, že před každým letem má takový soukromý rituál: Stříkne na sebe trochu parfému Chanel No. 5.

Dnes má smůlu, ani parfumerie v duty free ještě nejsou otevřené.

Letiště Václava Havla Praha/ Foto: Adéla Kubešová

 

Tipy pro vás:

  • Nechte si jednu prázdnou malou plastovou láhev (nemusíte utrácet za pití, pokud nechcete).
  • Pítko na letišti Václava Havla je hned u vstupu na WC.
Letiště Václava Havla Praha/ Foto: Adéla Kubešová

Čekáme na otevření našeho „gejtu“

Čekání si každý zkracuje po svém. Já poslouchám hudbu a pozoruji cvrkot okolo mě. 🙂

Letiště Václava Havla Praha – Adéla Kubešová / Foto: Adéla Kubešová

 

Ostatní cestující to řeší podobně. A tady už přichází letušky a stevardi, kteří se o nás během letu budou starat. 🙂

Letiště Václava Havla Praha – naše posádka / Foto: Adéla Kubešová

 

Letiště Václava Havla Praha – A JE TO TAM! / Foto: Adéla Kubešová

V letadle

Let z Prahy na Samos je nádherný a poklidný (trvá 150 minut). Letušky procházejí chodbičkou, v ruce malý přístroj, kterým cvakají ostošest, aby spočítali cestující.

Za naše ponocování, odlétalo se nad ránem ve 4:45,  jsme asi po hodině a půl odměněni úchvatným východem slunce „sunrice“.

Bohužel jsem si v Ruzyni neřekla o místo u okénka (nechala jsem to na „náhodě“, ale tentokrát mi to nevyšlo) a tak sedím do uličky. Při zpátečním letu to napravuji a mému přání „window seat, please“ je bez problémů vyhověno.

V letadle – východ slunce/ Foto: Adéla Kubešová

 

A posléze i prvními výhledy na modrozelené Egejské moře (východní část). A věčně zelený, hornatý ostrov Samos (malý rozlohou, asi 20 km x 35 km), s nejvyšší horou Kerkis (1 437 m n. m.), u které jsem byla ubytovaná a jeho okolní malé ostrůvky, z nichž je obydlený pouze Samniopúla.

Nad řeckými ostrovy/ Foto: Adéla Kubešová

 

Ostrov je proslulý:

  • zdejším vynikajícím muškátovým vínem (odebírá ho prý i Vatikán),
  • olivami,
  • červenou keramikou,
  • olivovým olejem,
  • medem a sušenými fíky.

To mohu jen potvrdit. Poprvé jsem zde ochutnala sladké muškátové víno a Retsinu, do které jsem se úplně „vpila“. Také jsem si přímo ze stromu trhala sladké fíky. Mňam!

Slovo kapitána nad Athénami

[mwvideo url=https://youtu.be/qLF5sncwFa0 is_saved=1 showinfo=1][/mwvideo]

 

Tip pro vás: Vaši konkrétní lokaci (hodí se např. při hledání ubytování) si najděte na Google Mapy.

POSTUP:

  1. Vlevo nahoře zadejte do vyhledávače název místa,
  2. klikněte na lupu vpravo nebo enter (vyhledávání-hned vedle vámi napsaného názvu),
  3. vyberte si co vás zajímá ( trasa, uložit, v okolí, fotky…),

Uvidíte mapu s hotely, plážemi, restauracemi, obchody, půjčovnami atd., dle vašeho zadání. 🙂

Jen při přistání musí kapitán pořádně „šlápnout na brzdu“, protože je zde krátká přistávací plocha (každý rok ji o kousek prodlužují) na mezinárodním letišti Samos Aristarchos Airport (SMI), takže to byl trochu „fičák“.

Tipy (nejen) pro individuální cestovatele:

  • na zdejším letišti nelze přespat,
  • nejlepší je si tady hned půjčit auto pokud se domluvíte anglicky (z vlastní zkušenosti doporučuji společnost Mirtorentals, cena za den od 35 eur, telefon 0030 6942 200959),
  • autobusy do hlavního města Samos (používá se zde hlavně název Vathy) a Pythagoria jezdí přes den cca každou hodinu,
  • Wifi je v prostorách letiště zdarma,
  • občerstvit se můžete ve snack baru, který nelze přehlédnout (před vámi hned u vstupu, espresso lungo za 1,45 euro, další kavárnička je v čekacích prostorách před odletem),
  • po pravé ruce u vstupu na letiště jsou toalety (pozor, voda zde není pitná),
  • nevšimla jsem si žádného pítka s pitnou vodou (běžné na velkých letištích).

Letiště se rozprostírá kousek od nádherného města Pythagorio (zapsaného na seznamu památek světového dědictví UNESCO) a 7 km od stejnojmenného hlavního města Samu na jihovýchodním pobřeží ostrova.

Tip: Tomu se vyhněte, pokud nechcete procházet masou černých uprchlíků. Je zde velký uprchlický tábor s kapacitou až 1 000 lidí. Vím to od spolusedících z letadla na zpátečním letu, kteří omylem sjeli do Samosu a viděli to na vlastní oči.

Welcome to Samos

Letiště Samos Aristarchos Intl Airport – Adéla Kubešová /Foto: Adéla Kubešová

 

Letiště Samos Aristarchos Intl Airport/ Foto: Adéla Kubešová

 

Loučím se s posádkou letadla a nasávám první doušky mořského vzduchu. Scházím po schůdkách na řeckou zem zatímco si mi vítr pohrává s vlasy. 🙂

Letiště Samos Aristarchos Intl Airport/ Foto: Adéla Kubešová

 

Do letištní haly nás sváží dva autobusy. Letiště je opravdu malé, vystupujeme za pár minut. Kolem nás se rozprostírá hornatá krajina se zelenými borovicemi.  

Chvíle napětí,  zda nám pás vydá všechna naše zavazadla. A po chvíli už se v malé příletové hale koná přehlídka zavazadel.

Letiště Samos Aristarchos Airport/ Foto: Adéla Kubešová

Popadnu svůj fešácký modrý kufr Samsonite, který elegantně přijíždí mezi ostatní bagáží.

MŮJ TIP: Před dovolenou jsem mu koupila nový pohodlný elastický „obleček“ na míru a tak už nemusí cestovat v nevzhledném igelitu. 😀

CENA: 800 Kč

Ještě si rychle odskakuji na toaletu a už mířím k východu v očekávání věcí příštích. 🙂

Pozor! V Řecku mají úzké odpadní potrubí, proto se použitý papír musí házet do koše na odpadky a ne do záchodové mísy.

Nápis na toaletách „NEVHAZUJTE TOALETNÍ PAPÍR O MÍSY“ / Foto: Adéla Kubešová
WC – Letiště Samos Aristarchos Airport/ Foto: Adéla Kubešová

 

Před letištěm Samos Aristarchos Airport/ Foto: Adéla Kubešová

 

Před vchodem už nás netrpělivě vyhlíží naše delegátka Mária (Slovenka). Oděna do krásných tyrkysových minišatů a béžových lodiček na vysokém podpatku s cedulkou Fischer.

Po přivítání v ruce třímám pokyny k pobytu a odjezdu na hotel. Uložení kufru do „podpalubí“ se ochotně ujímá řecký řidič a já usedám do šedostříbrného klimatizovaného mikrobusu.

Tip: Pokud nemáte zajištěn odvoz, můžete si vzít taxi. Nejsou zde tak vysoké ceny. Nástupní sazba cca 90 Kč. 1 km 20 Kč.

Letiště Samos Aristarchos Airport/ Foto: Adéla Kubešová

 

Letiště Samos Aristarchos Airport/ Foto: Adéla Kubešová

 

Transport do hotelu

Mně a manželský pár čeká nejdelší cesta (60 min.) až na jihozápadní cíp ostrova, trefně nazvaný „konec světa“, do letoviska Limnionas. Cestou se kochám krásami ostrova a jsem natěšená na moře a pláž.

[mwvideo url=https://youtu.be/4OF_TNB1ZRc is_saved=1][/mwvideo]

Spolu s dalšími „účastníky zájezdu“ už se nemůžu dočkat až se ubytujeme v našich přechodných domovech. 🙂

Cestou dvakrát stavíme, aby mohlo vystoupit 7 dovolenkářů, líbí se mi anglický překlad „holiday makers“ ve svých hotelech.

Samos / Foto: Adéla Kubešová

 

Samos / Foto: Adéla Kubešová

 

Samos / Foto: Adéla Kubešová

 

Co následovalo se dozvíte v příštím článku:

  1.  ubytování,
  2. stravování,
  3. pláži v Limnionas.

P. S. Líbilo se vám mé vyprávění?

Za mou práci mě můžete odměnit laikováním a sdílením tohoto článku.

Vás to nic nestojí a mě to udělá radost.:)

Díky, Adél♥ 

P. S. S. Soutěžím s Mall.cz.

Sama na Samosu I.

Původně jsem touhle dobou měla být v nové práci. Sedět na recepci před počítačem, u ruky mít telefon, na sobě kancelářské šaty a lodičky, ale nechápejte mě špatně, do práce se po delší pauze moc těším. 🙂

Jenže se změnila situace a v práci mě potřebují až od října. Co teď?

Nejdříve mě změna plánů zaskočila, ale po chvíli jsem byla ráda. 🙂

Babí léto 2019 si bez pracovních povinností můžu ještě pořádně užít!♥ Předminulé září 2017 jsem odletěla na 14 dní na Anglickou riviéru, zdokonalit se v angličtině. A bylo to bájo!

Jelikož jsem kvůli zdravotním patáliím loni ani letos nebyla u moře (vlastně skoro nikde), táhlo mě to někam za sluníčkem, divokou přírodou, památkami, rybářskými vesničkami, ale především za sluncem a mořem – energii vody miluji.

Rodina ani kamarádky už dovolenou nemají, tak jsem se rozhodla vyjet sama. Nakonec v Anglii, kde jsem více jak tři roky žila, jsem takových osamocených výletů a dovolených absolvovala několik. Má to své kouzlo a zážitky o samotě mnohem více procítím.

Anglicky se domluvím a v případě potíží je určitě zvládnu vyřešit.

Nejdříve jsem zjišťovala ceny letenek a ubytování bez cestovky, ale takhle narychlo byly ceny závratné a výběr malý. Proto jsem tentokrát zvolila CK. Původně jsem uvažovala o Ischii, ale zjistila jsem, že počasí je tam v září proměnlivé.

Nakonec jsem vsadila na řecký ostrov SAMOS a letovisko Limnionas, 6 km od městečka Votsalakia.

Nad ostrovem Samos /Foto: Adéla Kubešová

 

Asi 2 km odsud se prý skrývá nejkouzelnější pláž celého Řecka – Psili Ammos (mimochodem, pláže stejného jména jsou tu prý hned tři, asi aby turisté vždy nějakou našli).

Pláž Psili Ammos Marathoampos/ Foto: Adéla Kubešová

 

O Samosu

Trocha historie nikoho nezabije. 😀

Tento ostrov v Egejském moři kousek od Turecka má přezdívku „ostrov opuštěných pláží“. Podle mythologie žily v prehistorických dobách na Samu Nejády či Menády (divoká monstra), která vydávala strašlivé skřeky.

Jejich řev prý jednou vyvolal zemětřesení, při kterém se z moře vynořil tento ostrov.

Díky Dionýsovi a Amazonkám zase můžeme i my dnes pít výborné sladké muškátové víno „moschato“.

Největšího rozmachu docílil okolo roku 550 před n. l. za vlády tyrana Polykrata. Ten nakonec zemřel na kříži, když ho zajal perský satrapa v Sardách.

Roku 532 před n. l. se Samos stal centrem celé Jonie.

Narodil se zde slavný matematik Pythagoras a jedním z populárních výletů je výšlap do Pythagorovy jeskyně – Cave of Pythagoras. To zní lákavě, co říkáte? TOP 10 památek na TripAdvisoru inspiruje k dalším objevům.

Na Samosu jsem ještě nikdy nebyla, ale do Řecka to bude již má pátá výprava. Dvakrát jsem trávila dovolenou snů na Zakynthosu a dvakrát na Rhodosu a vždycky jsem byla nadšená.

Zájezd mám zaplacený

Skvělé! Za týden odlétám, říkám si s radostným očekáváním. Abych si zkrátila čas před odletem začtu se do internetových diskuzí o ostrově.

Samos, Řecko / Foto: Adéla Kubešová

 

Nejdříve praktické informace o Řecku:

Samos, Řecko / Foto: Adéla Kubešová

 

  • Jako cestovní doklad stačí občanský průkaz (já ale stejně nejraději cestuji na pas, navozuje mi to pocit vyjímečnosti), nezapomenu si ani vzít okopírované doklady, které usnadní případné vyřizování nových při ztrátě či krádeži).
  • Přibalte si svou modrou kartičku pojištění EHIC. Řecko je v EU, proto vás zdarma v akutních případech ošetří (ano, je to ta co s ní chodíte běžně doma k lékařům) a také si určo sjednejte cestovní pojištění (já mám od pojišťovny Allianz Exclusive za 400 Kč na 8 dní sjednané přes Epojištění.cz). Kartička EHIC totiž nekryje případnou spoluúčast, náklady na hospitalizaci nebo převoz domů. Na jaře jsem pracovala na asistenčím cestovním pojištění a divila jsem se na kolik taková „sranda“ leckdy klienty nebo jejich rodiny přišla.
  • Nezapomeňte své léky, které pravidelně užíváte.
  • V případě zdravotní nouze funguje ambulance na lince 166.
  • Extra očkování není potřeba.
  • Voda v kohoutcích je pitná, ale zvláště na ostrovech je lepší si koupit balenou.
  • Oficiální měnou je Euro.
  • Úředním jazykem je novořečtina (v hotelech a restauracích se vždycky domluvíte anglicky).
  • Je zde časový posun + 1 hod. – hodinky si posuňte o hodinu dopředu.
  • Elektrické napětí stejné – není potřeba adaptér (dobré je si přibalit rozbočku).
  • Siesta od dvou do pěti odpoledne (zavřené některé obchody, banky atd.).
  • Do kláštera mít vhodný oděv (zakrytá ramena a kolena).

Samá pozitiva a jistoty…

Samos má prý nádhernou zelenou přírodu, výhled na kamenité hory, průzračné tyrkysové moře, skvělou řeckou kuchyni (mám polopenzi, ale plánuji navštívit i místní taverny).

Už teď se mi sbíhají sliny na místní specialitky (až na Moussaku s lilkem a mletým jehněčím masem, tu nedávám):

  • pravý řecký jogurt s medem,
  • Pitha gyros,
  • Souvlaki (kousky opečeného masa na špejli – to je opravdová mňamka),
  • čerstvé ryby, mořské plody (výborné jsou Kalamári – osmažené kroužky z chobotnice)
  • a nesmí chybět ani zelenina se sýrem Feta, tzatziki nebo řecký olivový olej,
  • místní pivo Mythos, Metaxu, excelentní dezertní vínko, nesoucí název ostrova, musím okoštovat a doufám, že nebude chutnat podobně jako řecký národní nápoj ouzo – čti úzo (anýzový alkoholický nápoj specifické chuti)které si nechává zasílat i sám papež, ALE PAK…

…co se nedozvím!

  • Počasí: studené.
  • Moře: ledové.
  • Vítr: silný.
  • Komáři: v houfech.
  • Zemětřesení: časté (naposledy před týdnem tj. 30.8.2019).
  • Uprchlíci: hojně (uprchlický tábor je od roku 2015 přímo v hlavním městě ostrova, které se jmenuje totožně – Samos).

A já potřebuji bezvětří a teplotu moře aspoň nad 25 stupňů, jsem totiž zmrzlina (i v parném létě nosím na krku šátky a šátečky všech barev). Uklidní mě zjištění, že v mé lokalitě není tak silný vítr jako v ostatních částech Samosu. 🙂

Vidím, že z původně oddychové dovolené se klube pěkné „dobrodrůžo“.

Jde o ten samý ostrov, z kterého byli čeští turisté dopraveni letadlem, které letělo pouze na jeden motor.

Rozhodla jsem se, i přes tyto negativní recenze a zprávy, si pobyt co nejvíce užít a nepodlehnout strachu a smyšlenkám v hlavě, které občas vymýšlejí neskutečné věci.

Jak má dovolená dopadla?

Dám vědět na blogu po mém návratu, který je plánován na 17. 9. 2019.

[mwvideo url=https://youtu.be/p4biJKxUunw is_saved=1 hide_control=1][/mwvideo]

 

Co myslíte, splnily se mé představy o osamocené meditační dovolené?

Budete překvapené. 🙂 Já tedy byla.

Pokračování mého dobrodružství na Samosu už je k přečtení tady.

P. S. Líbilo se vám mé vyprávění?

Za mou práci mě můžete odměnit laikováním a sdílením tohoto článku.

Vás to nic nestojí a mě to udělá radost.:)

Díky, Adél♥ 

P. S. S. Soutěžím s Mall.cz.