Ženy ve světě

Sama na Samosu IV: Road trip ostrovem I

Je 12. 9. 2019 šest ráno a já se jako malá holka nemohu dočkat dnešního výletu za krásami ostrova Samos. Asi i proto, že je to poprvé, co se na dovolené u moře povozím autem a nejen autobusem plným ostatních výletníků. 🙂

Volba řidiče je jasná! Volantu se chopí vyučený automechanik Luba, který má zkušenosti i z jízdy karavanem a mobilhomem, a hlavně svatou trpělivost. To se na řeckých silničkách, zvláště v serpentinách, velice hodí.

Díky, Lubo, byl jsi skvělý!

V osm se posilníme vydatnou snídaní. Co máme na výběr v našem hotýlku Limnionas Bay jsem popisovala v předešlém článku. S druhým českým párem, který se k nám s radostí přidává (přiletěli týden před námi), je nás akorát pět.

Půjčujeme si autíčko „Rent a car“

Už v půl deváté přijíždí mladík z autopůjčovny Mirtorentals, telefon 0030 6942 200959, z nejbližšího městečka Vasilikas. Na všem se s ním anglicky domluvím. Dostanu podrobné instrukce, tipy na zajímavá místa a mapku ostrova.

Ještě podpis smlouvy, předání klíčků a vyrážíme za dobrodružstvím.

Vyznačená trasa opisuje kruh. Vede nejdříve nahoru k severu a poté se stačí dolů k hlavnímu městu Samu a Pythagoriu.

Před hotelem na nás čeká bílé Hyundai i120 s klimatizací. S Lubem důkladně obhlédneme celé auto. Nafotím šrámy na autě, abychom eliminovali případné problémy při předání.

Já se ujímám významné funkce navigátorky, protože sedím vepředu. 🙂

PŮJČOVNÉ: 40 Euro na den + spotřebovaný benzín (my jsme ujeli cca 200 km za necelých 25 Euro). V 5 lidech to vychází na krásných 13 Eur (éček) na osobu. 🙂

TIP: Praxe je taková, že vám při předání vozu pracovník autopůjčovny sdělí a ukáže, kolik je v nádrži benzínu a vy zase stejné množství vrátíte.

MŮJ TIP: V Řecku je zvykem, že vám obsluha čerpací stanice sama natankuje a hned i vyinkasuje peníze. Zůstaňte tedy sedět v autě a počkejte, až k vám dorazí. Stačí jen říci, za kolik chcete benzínu. 🙂

Auto od půjčovny Mirtorentals / Foto: Adéla Kubešová

Šrámy na autě / Foto: Adéla Kubešová

Zastavujeme v Neo Karlovassi

Lubo naladil stanici s typickou řeckou hudbou a nám už nic ke štěstí nechybí. Brzy se ocitáme na severozápadním pobřeží. I zde je ostrov zelený s bohatým výskytem borovic a piniových hájů.

Neodoláme pohledu na blankytně modré moře, vystoupíme z auta a chvilku se kocháme.

Zprávy, že je na severu více větrno se potvrzují, vane zatím jen mírný vítr, ale severněji zesílí. Nedaleko je přístav, okolo kterého projedeme dále.

Neo Karlovassi / Foto: Adéla Kubešová

 

Neo Karlovassi – Gita / Foto: Adéla Kubešová

 

My stojíme u zaparkovaného auta a hledíme do dáli. Jediná Gita schází dolů na pláž a sbírá oblázky.

Na fotce s lodí níže je už vidět směrovka na Potami.

Neo Karlovassi / Foto: Adéla Kubešová

Vodopády Potami „5 minut“

My pokračujeme k naší další zastávce „Potami Waterfalls“ vodopády v Potami, které dle mladíka z půjčovny mají být 5 minut od parkoviště. Auto necháváme nad krásnou zátokou s pláží „Potami Beach“. Láká nás posezení v kouzelné restauraci s lampióny „Café del Muna“, ale jsme po snídani a tak nástraze odoláme.

Café del Muna / Foto. Adéla Kubešová

 

A udělali jsme dobře. Později, blíže k vodopádům, si vychutnáme nejen pravou řeckou kávu a pivo, ale především dechberoucí výhledy z terasy restaurace Archodissa.

Vydáváme se po směrovkách, které vedou nejdříve ke kapličce „Ancient Chapell“.

Jsme tu brzy a potkáváme jen pár dalších turistů. Na zpáteční cestě už k vodopádům proudí davy a u kapličky je rozložen obchůdek s lapači na turisty. 🙂 Vystavené zboží je sice hezké, ručně dělané suvenýry jako obrázky s mandalami apod. Nic si tu ale nekupujeme.

Směrovky na kostelík a vodopády Potami / Foto. Adéla Kubešová

 

Kostelík Metamorfosis Sotiros / Foto. Adéla Kubešová

 

Zvon u kostela Metamorfosis Sotiros / Foto. Adéla Kubešová

 

Interiér pravoslavného kostela Metamorfosis Sotiros / Foto. Adéla Kubešová

 

Interiér pravoslavného kostela Metamorfosis Sotiros / Foto. Adéla Kubešová

Cesta k vodopádům

Od kapličky se stezka ubírá zalesněnou částí, místy jdeme lávkou přes vodu. Nakonec jdeme místo avizovaných 5 cca 20 minut. 😀 Doporučuji pevné boty, cesta je celkem hrbolatá a místy kluzká.

Cesta k vodopádům Potami / Foto. Adéla Kubešová

 

Cesta k vodopádům Potami / Foto. Adéla Kubešová

 

Cesta k vodopádům Potami / Foto. Adéla Kubešová

 

TIP: Tady by bylo nejlepší vydat se k vodopádům, jak jsem se v letadle dozvěděla od spolusedícího páru, který je zvládnul tam a zpátky na pláž Potami za hodinu a půl. Nutné je mít s sebou plavky, protože voda v některých místech dosáhne až do pasu.

Cesta k vodopádům Potami – Lubo / Foto. Adéla Kubešová

Výhledy z restaurace Archodissa

Vydrápeme se po příkrých, ale bytelných točitých dřevěných schodech k již zmiňované restauraci/kavárny „Archodissa“. Mladší manželský pár to nevzdává a vydává se hledat vodopády.

Schody k restauraci Archodissa / Foto. Adéla Kubešová

 

Schody k restauraci Archodissa – Adéla Kubešová / Foto: Standa

Líba, Luba a já si celí utrmácení vděčně sedáme na terasu Archodissy (jsme tu zatím pouze s jedním mladým párečkem), kde je překrásný výhled do krajiny.

Stezka k restauraci Archodissa / Foto. Adéla Kubešová

 

Výhledy z restaurace Archodissa / Foto: Adéla Kubešová

 

Po chvíli vyrážím na průzkum hledat obsluhu, protože máme ukrutnou žízeň.

Restaurace Archodissa / Foto: Adéla Kubešová

 

Mizím v útrobách překvapivě velké a hlavně dlouhé, restaurace. Číšníka nacházím, až když projdu dvěma místnostmi v zadní části. Zdi jsou zdobené obrazy s předky (aspoň si myslím).

Restaurace Archodissa / Foto: Adéla Kubešová

 

Poblíž krásné staré pece, z jejichž útrob později, když jdu okolo na WC, vytáhnou pečené kuře se zeleninkou, mňam.

Restaurace Archodissa / Foto: Adéla Kubešová

 

To jsme si měli dát, ale nedali, protože plánujeme oběd později.

Restaurace Archodissa / Foto: Adéla Kubešová

 

Přivolaný číšník přichází a jako „welcome drink“ sám od sebe přináší panáka řeckého červeného vína (aspoň tak jsme to identifikovali). Je to milé. 🙂 Zláště, když při placení zjistíme, že nebyl účtován.

Dohromady jsme za pivo, řeckou kávu a frappe zaplatili 8 Eur.

Welcome drink – Restaurace Archodissa / Foto: Adéla Kubešová

 

Restaurace Archodissa – Líba / Foto: Adéla Kubešová

 

V angličtině si objednávám výborné studené řecké pivo Alfa.

Restaurace Archodissa – řecké pivo Alfa / Foto: Adéla Kubešová

 

Líba pravou silnou řeckou kávu s výraznou vůní, asi i nějaké koření (kardamom, získávaný ze semen několika druhů rostlin).

Je nejblíže našemu turkovi, ale mnohem lepší. Připravuje se v briki (u nás známé jako džezva). Přišla k Řekům z východu (od Konstantinopole a Malé Asie). 

Přeložený návod, jsem objevila v jedné diskuzi na internetu (děkuji všem zúčastněným).

POSTUP SPRÁVNÉ PŘÍPRAVY KÁVY (jak je na sáčku kávy s obrázkem džezvy):

  1. βάζουμε στο μπρίκι μασ ποσότητα νερού για μια κούπα.
    Nalij do džezvy potřebné množství vody na jeden šálek (2 dcl).
  2.  βάζουμε το μπρίκι μασ σε χαμηλή φωτιά.
    Polož džezvu na mírný plamen.
  3. προσθέτουμε 3 κουτάλιες (του γλυκού) καφέ.
    Přidej 3 lžičky jemně mleté kávy (na jeden šálek).
  4. προσθέτουμε όση ζάχαρη θέλουμε.
    Vsyp cukru kolik máš rád.
  5.  ανακατεσουμε πρρος μια κατεύθυνση και αφήνουμε τον καφέ να βράσει.
    Míchej jedním směrem a nech kávu vařit.
  6.  όταν αρχίσει να δημιουργείται περιμετρικά του μπρικιού ένας κύκλος, αφαιρούμε το μπρίκι από τη φωτιά
    Jakmile se po obvodu džezvy vytvoří kruh (pěny) odstav džezvu z plamene.

TIP: Po vzkypění pěny džezvu nejméně dvakrát odstav a po poklesu pěny opět chvíli povař.

Jen si Líba neřekla kolik chce cukru a má to přeslazené.

Dnes to ale nevadí, dodat zpátky ztracenou energii je po takovém výšlapu více než žádoucí.

Pokud si ji budete chtít připravit doma, kupte sáček kávy dle vašich preferencí:

  • Červená varianta – bez kofeinu,
  • tmavě hnědá – tmavá káva,
  • modrá – vhodná na lungo nebo dvojitou řeckou kávu (směs odrůd arabica a robusta),
  • světle hnědá – silná chuť a bohatá pěna.

Restaurace Archodissa – pravá řecká káva / Foto: Adéla Kubešová

 

Lubo jako řidič volí osvěžující kofeinovou injekci v podobě ledové kávy frappé – našlehaného lahodného nápoje.

Restaurace Archodissa – Lubo a frappe / Foto: Adéla Kubešová

 

Dobrou chuť – καλή όρεξη!

Dopíjíme, když vtom přichází manželský pár, který se vydal za vodopády. Jsou celí mokří, ale k cíli bohužel nedošli. Jdou se převléknout do suchého a poté si dávají také něco k pití. Mezitím už je terasa plná turistů.

Vypráví, že už už mysleli, že za další zákrutou už už uvidí vodopády, ale když zase nic, otočili se zpátky.

Škoda…tak možná je dobudou při příští návštěvě Samosu. Kdo ví!

Ale protože jsme se tu neplánovaně zdrželi (asi dvě hodiny), vracíme se po schodech dolů a upalujeme pěšinou zpátky k autu. Rádi usedáme do našeho bílého vozítka, kde si naše nožky před dalším výšlapem stihnou snad trochu odpočinout.

Manolates

Manolates – malebná vesnička na úpatí vysokého kopce, dnes hojně navštěvovaná turisty z celého světa. Kamarádka Katka s celou svou rodinou poznala ještě tento kout před pár lety jako místo nedotčené turisty, bez krámků se suvenýry a restauracemi.

Na internetu jsem našla další zážitky návštěvníku. Hezky psané vyprávění je např. ZDE.

To je naše další zastávka, kterou si můžeme odškrtnout ze seznamu od mladíka, který nám půjčoval auto.

Luba bravurně zvládá vytáčet se úzkými serpentinami protijedoucím autům a po x zatáčce parkujeme na parkovišti s krásným výhledem na řecké zelené pahorky.

Parkoviště v Manolates / Foto: Adéla Kubešová

 

Vesnice se vine ještě o trochu výš, až máme pocit, že se rukama můžeme dotknout nekonečně modré oblohy. Kočky se líně rozvalují uprostřed stánku se suvenýry a odhání tak potencionální zákazníky.

Krámek v Manolates obleželý kočkami / Foto: Adéla Kubešová

 

Krámek v Manolates obleželý kočkami / Foto: Adéla Kubešová

Slunce hřeje ostošest a my se pomalu procházíme úzkými uličkami této malebné vísky s domky s červenými střechami, které mi připomínají střechy pod Pražským hradem.

Typická úzká ulička v malebné vesničce Manolates / Foto: Adéla Kubešová

 

Kostel v malebné vesničce Manolates / Foto: Adéla Kubešová

Pythagorův pohárek

Zaujme nás obchod hned u pěkné taverny. Okoukneme slavný Pythagorův „Pohár spravedlnosti“ = prostředek proti nenasytnosti.

Spravedlivý pohár „dikaia koupa“ čti dikea kupa, vyrobil sám Pythagoras pro dodržování míry, rovnosti a spravedlnosti. Patří k nejproslulejším výtvorům ostrova.

Necháme si vše vysvětlit a předvést ochotnou prodavačkou.

Prý ho vymyslel skutečně Pythagoras a nádoba hlídá, aby vína dostali všichni stejně. Pohár má totiž rysku a speciální systém kanálků, kterými vám vyteče veškerý obsah – pokud jste chamtiví a nalijete si vína více, než byste měli.

 

Krámek s poháry v malebné vesničce Manolates / Foto: Adéla Kubešová

 

Výrobky jsou tu vytvářeny opravdu ručně „hand made“ a ne jako ty, co se prodávají za tavernou. Slečna „prodavačka“ nesundala nohy ze stolu ani po drahné chvíli, co si prohlížím jejich sortiment.

Všichni se spontánně rozhodneme nakoupit si suvenýry v prvním obchodě u ochotné a milé postarší dámy. Radostně si se mnou v angličtině vypráví. Ptá se odkud jsme, že k ní chodí hodně Čechů. V Praze prý ještě nikdy nebyla, ale ráda by se tam vypravila.

Krámek v Manolates – předvedení Pythagorova pohárku / Foto: Adéla Kubešová

 

Krámek v malebné vesničce Manolates / Foto: Adéla Kubešová

 

Ještě zkouška poháru „profouknutím“, zda je otvor průchodný.

Krámek v malebné vesničce Manolates / Foto: Adéla Kubešová

 

Paní prodavačka nám vše pečlivě zabalila do bublinkové folie. Všechny pohárky přežily let bez sebemenšího poškození. 🙂

Krámek v malebné vesničce Manolates / Foto: Adéla Kubešová

 

V taverně si pochutnáme na vynikajícím česnekovém chlebu jako předkrmu a samozřejmě výborném řeckém gyrosu. Mňam!

Vynikající gyros v taverně v Manolates / Foto: Adéla Kubešová

 

Taverna v Manolates / Foto: Adéla Kubešová

 

V dalším vyprávění vás zavedu do nádherného města Pythagoria.

P. S. Líbilo se vám mé vyprávění?

Za mou práci mě můžete odměnit laikováním a sdílením tohoto článku.

Vás to nic nestojí a mě to udělá radost.:)

Díky, Adél♥ 

P. S. S. Soutěžím s Mall.cz.

Adéla Kubešová

40+! No a? Plňte si sny a cestujte po světě. Zkrátka žijte život naplno. Ve 40 letech jsem si odjezdem do krásné Anglie splnila dávný sen. Teď pomáhám i ostatním ženám roztáhnout křídla a rozletět se za radostnějším a naplněnějším životem.

Komentáře

  1. Jaroslava Patejdlová napsal:

    Adélo,
    je to krásné pokoukání. Dýchly na mě dávné časy a matně se mi vybavují staré řecké báje a pověsti. 🙂
    Začaly mě bolet nohy, když jsem viděla kde všude jste chodili a po jakých krkolomných cestách. Hlavně dřevěné schody a lávky přes vodu, už toho hodně viděly.
    Zub času pracuje, generace se střídají a potomci obdivují své předky co dokázali, mnohdy v nezáviděníhodné době .

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *